Trust as an important factor of patient's mental well-being during hospitalization

Abstrakt:
Východiská: Na súbore 190 pacientov s kardiovaskulárnym ochorením (KVO) sme zisťovali uspokojovanie vybraných psychosociálnych potrieb počas hospitalizácie. Zamerali sme sa na úroveň dôvery pacientov voči zdravotníckemu personálu. Súbor sme na základe stupňa dôvery rozdelili na skupinu pacientov s vysokou a priemernou úrovňou dôvery k zdravotníckemu personálu.
Súbor a metódy: Súbor pozostával zo 190 pacientov, z toho bolo 59 žien a 131 mužov. Na zber údajov sme použili neštandardizovaný dotazník, zostavený pre potreby tohto výskumu, ktorý obsahoval otvorené, polootvorené a škálované položky. Vyhli sme sa eticky sporným položkám. Návratnosť dotazníkov bola 100%.
Výsledky: V našom súbore pacientov vykazovalo 26% priemernú úroveň a 74% pacientov vysokú úroveň dôvery voči zdravotníckemu personálu. Pri porovnávaní výsledkov hodnotenia spokojnosti medzi skupinami sme zistili štatisticky signifikantné rozdiely vo vnímaní uspokojovania vybraných psychosociálnych potrieb.
Záver: Pacienti s priemernou úrovňou dôvery počas hospitalizácie intenzívnejšie vnímali stres, slabšie hodnotili podporu zo strany zdravotníkov, horšie hodnotili úroveň komunikácie a prístup personálu, udávali nižšiu mieru informovanosti o ochorení a liečbe, hodnotili uspokojovanie psychických potrieb počas hospitalizácie ako nedostatočné.
Kľúčové slová: vzťah sestra-pacient, dôvera, potreby pacienta, psychická pohoda

Abstract:
Introduction: Trust can be defined as relying on others, a certain expectation of future situations, an authentic relationship with clear communication. During patient care, it does not make sense to look for a focus of cooperation unless a sufficiently confidential and open relationship is established. A good relationship between the patient and the nurse has a great influence on the patient's perception of the disease and treatment. Trust is a part of the emotional support, it is the basis of mutual productive communication in the relationship between nurse and patient.
Aims: In this cross-cestional study we addressed 190 patients with cardiovascular diseases (CVD), we wanted to evaluete the level of patients' trust in nursing staff during the nursing process, and we also verified the satisfaction of psychosocial needs during hospitalization.
Methods: At the Department of Acute Cardiology and Coronary Unite, In the National Institute of Cardiovascular Diseases in Bratislava. In this cross-sectional study we used a non-standardized questionnaire to collect data and evaluete the trust and satisfaction of psychosocial needs in 190 patients with CVD.
Results: In this study, 26% of patients had an average level and 74% of patients a high level of trust in nursing staff. Based on the comparison of responses between groups, we found statistically significant values at the level of significance α = 0.05 in the perception of psychosocial needs. The age of the patients was 57.38 ± 9.59 (SD) years, 69% of respondents were men and 31% were women. The length of hospital stay was 4.8 ± 3.03 (SD) days.
Conclusion: Clinical practice in the acute ward and intensive care unit places increased demands on the nurse not only on professional skills, but also on the holistic perception of the patient. In clinical practice, it is necessary for the nurse to approach the patient holistically, to know and accept his needs in all areas. If healthcare professionals do not take a holistic approach, the patient may feel uninterested. This can greatly disrupt patient-nurse relationships and thus impair collaboration. By using psychosocial interventions, the nurse contributes to comprehensive nursing care, to a better relationship between the nurse and the patient, and thus to higher trust on the part of the patient. By gaining trust, it contributes to the optimization of the treatment process, easier solution of the patient's problems by the nursing staff.
Key words: nurse-patient relationship, trust, patient needs, psychical well-being

Osobnostní charakteristiky člověka vycházejí z genetických kořenů a jsou dále modifikovány prostředím v nejširším smyslu slova tak, aby optimalizovaly schopnost přizpůsobení, přežití, reprodukčního úspěchu a delšího dožití. Totéž můžeme předpokládat také u ostatních, zejména blízkých druhů. Člověk se nevyznačuje tak silnou přítomností vlastnosti zvané dominance, jako jeho non-humánní příbuzní, u nichž to vede k hierarchicky uspořádanému společenství; lidské společenství je mnohem rovnostářštější.

Srovnávací studie mohou určit a upřesnit některé selektivní tlaky, které přispěly u jednotlivých druhů k společným nebo naopak rozdílným charakteristikám. Přestože delfín skákavý, Tursiops truncatus, má posledního společného předka s primáty před 95 miliony let a od té doby také žije ve zcela jiném prostředí, připomínají některé jeho psychosociální a kognitivní charakteristiky vlastnosti non-humánních primátů. Podobně jako šimpanzi, Pan troglodytes, žijí ve společenstvích, která se sdružují a za jistých okolností rozdělují (fůze a štěpení), mají velké mozky a používají nástroje.

Foto: Dana Duchoslavová

Astrocyty jsou pomocné buňky hvězdicovitého tvaru (astrum = hvězda), které jsou hlavně významné pro zásobování neuronů všemi potřebnými látkami od glukózy až po vodu, také se zásadním způsobem podílejí na opravných pochodech a jak se nyní ukazuje, mohou s farmakologickým přispěním pomoci ovlivnit koktavost.

Striatum je oblast mozku hluboko zanořené šedé hmoty a jeho hlavní význam je v regulaci volních pohybů.

Koktavost projevující se od dětství je spojena s nadbytkem neurotransmiteru dopaminu ve striatu. Neuroleptikum nazvané risperidon snižuje množství dopaminu v mozku a je využíváno při léčbě poruch způsobených (mimo jiné také) nadbytkem dopaminu. Vědci z Riversade University v Kalifornii a amerického Národního ústavu zdraví zjistili, že podání risperidonu vede ke zvýšené aktivitě astrocytů ve striatu a tím se snižují koncentrace dopaminu a zlepšuje verbální projev postižených osob.

Různé experimentální metody údajně vyvolávající stres byly metaanalyticky sledovány. Šlo o 31 studií s použitím funkční magnetické rezonance, kdy zátěžové testy byly aplikovány celkem 1279 pokusným osobám a zjišťována přitom aktivace mozkových struktur podílejících se na stresové odpovědi. Sledované oblasti zahrnovaly následující struktury:
Insula je mimo jiné spojena s vnímáním bolesti, sebeuvědoměním a sociálním vnímáním a integruje smyslové a vnitřní emoční informace. Dále se podílí na řízení reakce na hormonální stres.
Claustrum je také zodpovědné za integraci různých informací a je důležité pro vědomí. Aktivace těchto regionů podle výzkumníků naznačuje, že účastníci studie směřují svou pozornost směrem dovnitř na své emoční procesy, když jsou ve stresu.
Dolní frontální gyrus je zodpovědný za sémantické a fonologické zpracování a za pracovní paměť. „K aktivaci pravděpodobně dochází, protože mnoho metod vyžaduje náročné kognitivní úkoly.
Nucleus lentiformis; toto jádro je spojeno s pohybem a koordinací. Jeho role v kontextu stresu není známa. „Spekulujeme, že akutní stres vede ke zvýšení celkového svalového napětí a přípravě na možnou reakci na boj nebo útěk,“ vysvětluje Gesa Berretz.

Emotional responses to the Covid-19 pandemic media reports: Comparisons based on media exposure and the phases of easing the anti-epidemic measures

Abstrakt: Predmetná štúdia analyzuje súvislosť medzi sledovaním správ o pandémii koronavírusu a emocionálnym prežívaním jednotlivcov a tiež mierou ich súhlasu s prijatými opatreniami. Pomocou dotazníka vlastnej konštrukcie bola zisťovaná frekvencia sledovania správ a jej súvis so šiestimi primárnymi a sekundárnymi emóciami: strach, obavy, hnev, smútok, panika, frustrácia a zvedavosť. Sekundárne ciele boli zamerané na analýzu premenných vzhľadom na fázy uvoľňovania reštriktívnych opatrení na Slovensku. Výskum bol realizovaný na vzorke N=458 respondentov (vek M=40,6; 92,6% žien). Na základe štatistických analýz bolo zistené, že existuje štatisticky významný rozdiel v miere prežívania strachu (H=26,746; p<0,001), obáv (H=25,199; p<0,001), smútku (H=15,264; p<0,001) a zvedavosti (H=56,324; p<0,001) vzhľadom na frekvenciu sledovania správ ohľadom Covid-19 pandémie a v miere prežívania obáv (H=7,575; p<0,023), smútku (H=8,951; p<0,011) a frustrácie (H=11,101; p<0,004) vzhľadom na fázy uvoľňovania reštriktívnych opatrení. Miera výskumných premenných klesala s nižšou frekvenciou sledovania správ a s uvoľňovaním reštriktívnych opatrení v čase. Medzi frekvenciou sledovania správ a mierou súhlasu s prijatými protiepidemickými opatreniami boli zistený slabý korelačný vzťah.
Kľúčové slová: emócie, médiá, pandémia Covid-19, protiepidemické opatrenia

Abstract: The present study analyses the relationship between exposure to media news on Covid-19 pandemic and the emotional experiences of individuals, as well as the extent to which they agree with the measures taken. Using a purposely designed questionnaire, the frequency of media use and its association with six primary and secondary emotions - fear, worry, anger, sadness, panic, frustration and curiosity, was examined. The secondary objectives were focused on the analysis of variables with respect to the phases of dismantling of restrictive measures in Slovakia. The research was conducted on a sample of N = 458 respondents (mean age = 40.6; 92.6% women). Based on statistical analysis, it was found that there was a statistically significant difference in the frequency of experiencing fear (H = 26.746; p <0.001), worry (H = 25.199; p <0.001), sadness (H = 15.264; p <0.001) and curiosity ( H = 56.324; p <0.001) with respect to the frequency of exposure to the media news about Covid-19 pandemic and there was also a significant difference in the frequency of experiencing worry (H = 7.575; p <0.023), sadness (H = 8.951; p <0.011) and frustration (H = 11.101; p <0.004) with respect to the phases of dismantling of the restrictive measures. The rate of research variables decreased with lower media exposure and with the dismantling of restrictive measures over time. A weak correlation was found between the frequency of exposure to media news and the level of agreement with anti-epidemic measures taken.
Key words: emotions, media, Covid-19 pandemic, anti-epidemic measures

Ilustrácia: akad. mal. Veronika Lučeničová Gabčová PhD.

Subjective versus objective obstacles in goal achievement

Abstrakt: Predložená štúdia za cieľ kategorizovať a obsahovo popísať konkrétne prekážky, ktoré vstupujú do procesu dosahovania cieľa na základe obsahovej analýzy 1507 odpovedí respondentov. Ako základné kritérium klasifikácie bola zvolená príčina, ktorá rozdeľuje prekážky na objektívne a subjektívne. Dáta boli získané od vzorky 542 respondentov vo veku 18 až 34 rokov. Z objektívnych interferujúcich premenných dominovali najmä aktuálne situačné prekážky, napríklad nadmerná administratívna záťaž. Pri subjektívnych prekážkach mali najväčšie zastúpenie tie, ktoré odrážali aktuálny psychický a fyzický stav jedinca, napríklad v podobe stresu alebo aktuálnej psychickej nepohody.
Kľúčové slová: dosahovanie cieľa, prekážky, sebaregulácia

Abstract: The present study aimed to categorize and describe the specific obstacles that enter the process of goal achievement. The basic criterion for obstacles categorization was based on its cause, what divided the obstacles into objective and subjective. Data were obtained from a sample of 542 respondents aged 18 to 34 years. Content analysis of 1507 responses was conducted. Of the objective interfering variables, current situational barriers, such as excessive administrative burdens, dominated. In the case of subjective obstacles, those that reflected the current mental and physical condition of the individual were the most represented, for example in the form of stress or current mental discomfort.
Key words: goal achievement, obstacles, self-regulation

Foto: Dana Duchoslavová (2020)

The Use of Art Therapy Templates for Children with Behavioral Disorders

Abstrakt: Predkladaný článok približuje význam arteterapeutických techník pri práci s deťmi s poruchami správania, odvolávajúc sa na uskutočnené výskumy. Autorka v ňom ďalej bližšie popisuje techniku arteterapeutických šablón, ktorú sama vytvorila. Arteterapeutické šablóny predstavujú sériu 25 kariet s prekreslenými šablónami a tematicky rôznorodo zamerané cvičenia (inštrukcie) určené pre deti a dospievajúcich. Spomínanú techniku je vhodné využívať aj pri práci s deťmi s poruchami správania vychádzajúc z uvedených výskumných štúdií zameraných na zisťovanie efektívnosti arteterapie pri zmierňovaní týchto porúch.
Kľúčové slová: arteterapia, arteterapeutická technika, arteterapeutické šablóny, poruchy správania

Abstract: The presented article describes the importance of art therapy for children with behavioral disorders, referring to the research. The author describes the technique of art therapeutic templates, which she created herself. Art therapy templates are a series of 25 cards with redrawn templates and thematically diverse exercises (instructions) designed for children and adolescents. The mentioned technique is also suitable for working with children with behavioral disorders based on the above research studies aimed at determining the effectiveness of art therapy in reducing these disorders.
Key words: art therapy, art therapy technique, art therapy templates, behavioral disorders

Ilustrácia: Archív akad. mal. Veroniky Lučeničovej Gabčovej PhD.

Violence against women and its consequences for children

Abstrakt: Príspevok sa zaoberá problematikou násilia páchaného na ženách a jeho dôsledkoch na deti. Cieľom príspevku je poukázať na deti, ktoré vyrastajú v rodinách, kde dochádza k násiliu na ženách. Pre tieto deti je nebezpečná aktuálna situácia v rodine, ale aj negatívne dopady násilia na ich ďalší vývoj a budúce vzťahy v dospelosti. Z našej praxe vyplýva, že ide o veľmi zložité súvislosti, ktoré je nutné s rozvahou a za účasti odborníkov dobre posúdiť a neustále prihliadať k potrebám a záujmom dieťaťa.
Kľúčové slová: obeť, agresor, násilie, rodina, dieťa, násilie páchané na ženách.

Abstract: The article deals with the violence against women and its consequences on children. Our goal is to point out the issue of children that grow in families, where the violence against women occurs. Such situation represents the danger for these children, but also results in negative impact on the children development and has negative consequences on their future relationships in adulthood. The context is highly intricate and has to be evaluated by professionals always taking in account the needs and interests of children.
Key words: victim, agressor, violence, family, babe, violence against women,
Foto: Rudolf Baranovič - fotoobrázky života okolo nás (2012)

Wisdom as an ideal goal of adult education and learning

Abstrakt: Autori chápu múdrosť ako ideálny cieľ všetkých (auto)formatívnych snáh tak v dospelosti, ako aj počas celého života človeka. Múdrosť považujú za najvyššiu schopnosť operatívneho a duchovno-etického zvládania úloh v nekonečnej rozmanitosti rýchlo sa meniacej pracovnej a životnej reality. Autori ponúkajú úvahu nad múdrosťou, jej významom a nad možnosťami, ako sa k nej priblížiť pomocou vzdelávania a učenia sa dospelých.
Kľúčové slová: Múdrosť. Celoživotné učenie. Všeobecné vzdelanie. Kompetencie. Vzdelávanie a učenie sa dospelých. Stupídnosť. Schéma.

Abstract: The authors understand wisdom as the ideal goal of all (auto)formative endeavors, both in adulthood and throughout the life of an individual. They consider wisdom to be the ultimate ability of operative and spiritual-ethical management of tasks in the infinite variety of rapidly changing work and life realities. The authors offer a reflection of wisdom, its meaning and ways in which it can be approached through adult education and learning.
Keywords: Wisdom. Lifelong learning. Liberal education. Competences. Adult education and learning. Stupidity. Scheme.

Foto: Rudolf Baranovič - fotoobrázky života okolo nás (2020). Autorská výstava Peter a Veronika Marek, Stredoeurópsky dom fotografie v Bratislave.

Design of gestalt theoretical possibilities for the development of the adult docility applicable in andragogical theory and practice

Abstrakt: Autori tejto práce predstavujú základné teoreticko-filozofické východiská, princípy a konštrukty psychoterapeutickej modality „Gestalt“. Robia tak s cieľom jednak zefektívniť andragogické pôsobenie smerujúce k ďalšiemu rozvoju docility (schopnosti učiť sa) dospelých a jednak obohatiť andragogickú teóriu a prax. Užitočnosť nimi zvolenej modality pre oblasť vzdelávania a učenia sa dospelých podkladajú jej všeobecným cieľom, ktorým je harmonická osobnosť schopná učiť sa.
Kľúčové slová: Gestalt terapia. Docilita dospelého človeka. Vzdelávanie a učenie sa dospelých. Vzdelávateľ dospelých.

Abstract: The authors of this paper present the fundamental theoretical-philosophical approaches, principles and constructs of the psychotherapeutic modality "Gestalt". Their goal is to improve andragogical actions that further develop the adult docility (ability to learn) more effectively as well as to enrich andragogical theory and practice. The usefulness of the modality they have chosen for the field of adult education is demonstrated by their general objective, namely a harmonious personality capable of learning.
Key words: Gestalt therapy. Adult docility. Adult education and learning. Adult educator.

Foto: Rudolf Baranovič - fotoobrázky života okolo nás (2020)

Current possibilities and limitations of the work of a psychotherapist (work reflection)

Abstrakt: V príspevku sa zamýšľame nad zmenami v práci psychoterapeuta, ktoré prináša dnešná doba. Sme nútení meniť spôsoby a formy práce, riešiť nové témy, pozorne skúmať objednávky klientov a prácu flexibilne prispôsobovať neustále sa meniacim podmienkam. V článku preberáme niekoľko aktuálnych tém; zaoberáme sa napr. „zarúškovaním“, ktoré sa nečakane stalo prekážkou, očividne brániacou v kvalitnom psychoterapeutickom kontakte. Skúmame negatívne dôsledky doby u dospelých aj detí, pričom za kritické pre vznik psychických problémov považujeme to, že ľudia (najmä deti) zostali bez možnosti spoločenského, kultúrneho a športového vyžitia. Spomíname tiež novú techniku, ktorú úspešne využívame pri eliminácii strachu a iných emocionálnych problémov u našich klientov. V závere uvažujeme nad štyrmi druhmi objednávok a zdôrazňujeme nutnosť prispôsobiť psychoterapeutické sedenie aktuálnym potrebám klienta/ov, ktoré sa časom menia.
Kľúčové slová: Psychoterapia. Párové a rodinné poradenstvo. Dištančné formy práce. Nové problémové okruhy. Objednávky klientov.

Abstract: In this article we consider recent changes caused by coronavirus in the work of a psychotherapist. Inevitably we are faced with having to alter the ways and forms of work, deal with new topics, carefully research clients' requests, and flexibly adapt to turbulent conditions. The article is focused on several current topics including facemask wearing, which has become an obstacle that negatively affects the quality of psychotherapeutic interactions. We research the negative impacts of the current times on the emergence of psychological issues amongst adults as well as children. Those issues could be attributed to the fact that people (and especially children) have been deprived of their usual social, cultural and sport life. We also describe a new technique that we use to eliminate fear and other emotional problems amongst our clients. Finally, we analyse four types of clients' requests, and emphasize the necessity of adapting psychotherapeutic sessions to the current needs of a client.
Keywords: Psychotherapy, Couples and family counselling, Distance working, New problematic areas, Client booking

Foto: Rudolf Baranovič - fotoobrázky života okolo nás (2020)

Alcoholism and domestic violence in the family. Testimony

Abstrakt: Každé patologické prostredie má negatívne vplyvy na každého jedného z nás a špeciálne na dieťa v takejto rodine. V príspevku budeme hovoriť o alkoholizme a násilí v rodine študenta, ktorý sa podelí o svoje skúsenosti a svoje svedectvo, čo zažíval vo svojom prirodzenom, sociálno-patologickom prostredí, kde mal hlavné miesto alkohol a domáce násilie a nie rodina, čo ovplyvnilo jeho život.
Kľúčové slová: Alkohol. Dieťa. Násilie. Prostredie. Rodina. Viera.

Abstract: Every pathological environment has negative effects on each of us and especially on the child in such a family. In the article we will talk about alcoholism and violence in the family of a student who will share his experience and his testimony, which he experienced in his natural, socio-pathological environment, where alcohol and domestic violence were the main place and not his family, which affected his life.
Keywords: Alcohol. Child. Violence. Environment. Family. Faith.

Poďte ku mne všetci, ktorí sa namáhate a ste preťažení, a ja vás posilním. Moje jarmo je príjemné a moje bremeno ľahké.
(Mt 11, 28. 30)

Cesty některých objevů jsou klikaté. Lidský magnetismus, kterým úspěšně léčil Mesmer, který byl zatracen vědeckou komisí Královské akademie v Paříži pod vedením tehdejšího amerického velvyslance Benjamina Franklina (v komisi zasedal také Lavoisiére později připravený o hlavu vynálezem dalšího člena komise doktora Guillotina), nebyl zcela zapomenut. Nešlo sice o magnetismus, ale o sugesci a hypnózu, s níž někteří jedinci měli zkušenosti již pradávno, ale raději to nezveřejnili. Prostřednictvím potulného švýcarského magnetizéra Lafontaina dorazila tato zábavná atrakce pro pobavení publika roku 1841 do Manchestru, kde se představení účastnil také místní lékař James Braid (1769 – 1860).

Ilustrácia: akad. mal. Veronika Lučeničová Gabčová PhD.

Vzpomínku na Jaaka Pankseppa nevyvolalo žádné kulaté výročí, ale úžasný počin nakladatelství dybbuk, které uvádí na trh překlad jeho stěžejního díla The Archaeology of Mind: Neuroevolutionary Origins of Human Emotion.

Jaak Panksepp (1943 -2017) měl štěstí, že ho rodiče z rodného Estonska zavčas odvezli do USA, kde mohl naplno rozvinout svůj talent. Začal sice studovat elektroinženýrství, ale to ho nebavilo a jeho zážitky z psychiatrické léčebny, kde několikery prázdniny pracoval, ho přivedly do světa emocí, kterým se pak po celý život intenzivně věnoval. Studium klinické psychologie ho neuspokojovalo a připadalo mu svým verbálně-sémantickým přístupem značně vzdálené reálnému světu nemocných, změnil tedy obor a začal studovat behaviorální vědy s nadějí, že tak se dopracuje k emocím neurovědeckou cestou.

Před třiceti roky jsem četl velice hezkou práci sledující, jak lidé vnímají názvy dvou nemocí, které po svém nástupu, hubily lidi skoro stejně. Pomocí zajímavé metody (moc hezká hračka: Osgoodův sémantický diferenciál) badatelé porovnávali slova „infarkt“ a „rakovina“. Mluvím o době pro některé současníky již vzdálené a připomínám, že první vrchol úmrtí byl stejný: po pěti letech u obou chorob.

Zatímco „infarkt“, zřejmě díky prvním úspěchům invazivních kardiologických metod, byl tehdy hodnocen velmi benevolentně, pojem „rakovina“ byl zatížen hrůzou, děsem a odporem. Dnes umírá daleko víc lidí na nemoci oběhové soustavy než na novotvary a slovo rakovina bylo zbaveno své iracionální aury a stalo se běžným pojmem. Především též díky (tady je ta předpona namístě) četným autobiografickým publikacím o osobních zkušenostech, které sňaly tabu z této oblasti.

Ilustrácia: akad. mal. Veronika Lučeničová Gabčová PhD.