Kde se vzala, tu se vzala,
v dobách, kdy byl jury věk,
zjevila se amygdala
a přinesla strach a vztek.

Jurou není myšlen zdatný chlapík, ale druhohorní období, kdy se před 250 miliony roků (+/-35) let ve čtvrtek odpoledne objevili dinosauři, jejich mozek obsahoval tohle jádro, které rozpoznávalo a řídilo dvě emoce: strach a vztek. Pak ještě znalo tři povely: útoč, prchej a ztuhni!

Po nějaké době dinosauři vymřeli a na jejich místo nastoupili savci, jejichž mozek byl už podstatně větší, zdatnější a vládnul také větším množstvím emocí; můžeme říci, že co se týče těchto stavů, primáti a mnoho dalších se od nás příliš neliší. Čím se liší člověk, je skutečnost, že mu narostla mozková kůra, hlavně vpředu, která umí myslet, předvídat a rozhodovat.

Ilustrácia: Samuel Senko

Veľká časť členských a pozorovateľských organizácií Ambrely vykonáva svoju prácu v tzv. nízkopríjmových krajinách Globálneho Juhu – to je ich pole pôsobnosti, tam smeruje ich expertíza, skúsenosti a pomoc. Momentálne však svoju pozornosť obracajú aj smerom ku zraniteľným skupinám obyvateľstva na Slovensku. Príklady ich aktivít prinášajú nádej a povzbudenie, že epidémiu koronavírusu spoločne zvládneme.

Platforma rozvojových organizácii – Ambrela už 30 rokov pôsobí v oblasti rozvojovej spolupráce a humanitárnej pomoci. Jej členské organizácie pôsobia dlhodobo v tzv. rozvojových krajinách, kde reprezentujú značku SlovakAid a dobré meno SR. Dosiaľ slovenské organizácie pomohli miliónom ľudí po celom svete. V týchto dňoch však mobilizujú svoje kapacity a prostriedky, aby poskytli svoju expertízu, pomoc a podporu v snahe zabrániť šíreniu koronavírusu, ako aj zvládnuť seba-izoláciu, domáce vzdelávanie detí či prácu z domu vo svojich príbytkoch. Tu sú príklady ich aktivít.

Adra na Kramároch

Tenhle text píšu s představou, že lepší znalost charakteru nebezpečí, kterému jest nám čelit, snižuje míru nejistoty a tím také míru strachu.

Věda je někdy nelogická. Viry prý nejsou živé, ačkoliv se úspěšně rozmnožují (=replikují), protože k tomu potřebují živé buňky. Toxoplasma potřebuje ke svému vývoji kočku, a nikdo neřekne, že není živá. Viry jsou tedy malí ne-tvorové, kteří přicházejí do živých organismů s cílem se namnožit co nejvíc.

Živé organismy na jejich počínání reagují různě. Například v našem střevním mikrobiomu žije celá řada virů, aniž by nám škodila a některé nám pomáhají. Dokud se člověk nevydělil řadou hygienických opatření z kontaktu s živou přírodou, proběhla celá řada infekcí ve věku, kdy člověku neublížily. Například před stoletím prodělala většina dětí nákazu polioviry, tedy viry dětské obrny, v časném věku a nemoc proběhla jako několikadenní průjem a dítě bylo imunizováno. Podobné to bylo se žloutenkou typu A. Pak se pitná voda začala pečlivě čistit a infekce s horšími následky se dostavily až v pozdějším věku.

Ilustrácia: Radkin Honzák

Střevní mikrobiom má vztah k depresi a k hypertenzi, jak opakovaně sdělila Americká kardiologická společnost. Bruce R. Stevens se svým týmem z Gainesville na Floridě zjistil, že složení střevního mikrobiomu se liší podle charakteru onemocnění. Na základě mazané shlukové analýzy s pomocí umělé inteligence rozdělil mikrobiom sledovaných osob do čtyř skupin se svérázným a vzájemně odlišným složením. A podle složení mikrobiomu se jeho vzorek rozpadl do čtyř odlišných diagnostických skupin: nemocní trpící hypertenzí, nemocní trpící depresí, nemocní trpící kombinací obou chorob a zdravé osoby¹. Při té příležitosti je dobré vzpomenout na starší úvahu, že zmiňované choroby táhnoucí se rodinami a považované za geneticky podmíněné, mohou mít svou možná významnější etiopatogenetickou složku v tradovaném životním stylu a stravovacích zvyklostech.

Ilustrácia: akad. mal. Veronika Lučeničová Gabčová PhD.

Ta ostatní, nechť si užívají svých odlišností, ale ať se příliš nepletou do regulace toho zásadního: pokračování života na Zemi.

A hlavně ať při své neplodnosti, přestanou vnášet své teoretické koncepty a praktické požadavky na to, jak se mají vychovávat potomci.

Novorozenec, navzdory dlouhému nitroděložnímu vývoji se rodí nezralý a potřebuje první tři roky – než proběhne zásadní přestavba mozkové aktivity a s ní přestavba mikrobiomu vyrábějícího „mozkovou chemii“ – kontaktu s matkou, který je programován k tomu, aby psychosociálně vyspěl v prvotní OSOBNOST, která je si vědoma své hodnoty, která zažívá ve svém mikrosvětě pocit bezpečí a jistoty a která vychází z předpokladu, že svět je bezpečné místo a lidé vstřícní tvorové. Na to nastavila příroda moudrý a složitý program, fungující po tisíciletí a nepodléhající genderovým inženýrům a inženýrkám.

Ilustrácia: akad. mal. Veronika Lučeničová Gabčová PhD.

Tras rúk, zahmlené videnie či extrémna únava. Takto mnohokrát začína ‘príbeh‘ s desivým názvom, zvaným SKLERÓZA MULTIPLEX. Postihuje najmä ženy, a ak nehovoríme o úrazoch, je najčastejším dôvodom invalidizácie mladých ľudí. Toto chronické autoimunitné ochorenie poškodzuje centrálny nervový systém, a celosvetovo sa na neho lieči viac ako 2,5 milióna ľudí.

Počet pacientov a pacientiek s ochorením Skleróza multiplex (SM) stále narastá. V prípade povedomia o tomto závažnom ochorení sa to však, žiaľ, povedať nedá. Organizácia ‘Spolu môžeme’ sa to snaží zmeniť.

Reading and working with a book for children in pre-primary education
Abstrakt: Čitateľská gramotnosť u detí predškolského veku je veľmi dôležitá. Dieťa si osvojuje kľúčové kompetencie čitateľskej gramotnosti, ktoré rozvíja v neskoršom veku, oboznamuje sa s ilustrovanou knihou doplnenou o textovú časť. Učiteľka, rodič čítaním kníh rozvíjajú u dieťaťa fantáziu, predstavivosť, jazykové a komunikatívne kompetencie, čo výrazne pomáha pri rozvoji reči.
Kľúčové slová: Predškolský vek. Čitateľská gramotnosť. Kniha. Zásady čítania.

Abstract: Reading literacy in preschool children is very important. The child acquires the key competences of reading literacy, which he develops at a later age, acquaints himself with an illustrated book supplemented with a textual part. By reading books, a teacher, a parent develops a child's fantasy, imagination, language and communicative competences, which greatly helps in speech development.
Key words: Preschool age. Reading literacy. A book. Reading principles.

Dokážete si predstaviť, že by niekto bežal celý maratón šprintérskym tempom? Nie, zrejme by vysilený padol na zem po pár stovkách metrov, tí vytrvalejší po pár kilometroch. Napriek obrovskému vynaloženému úsiliu by nedobehol do cieľa ani prvý, ani medzi prvými.

Prečo sa snažíme takto fungovať v našich bežných životoch? Dlhé zoznamy úloh a nestihnuteľné termíny, ktoré nás tlačia do šialených výkonov, nedokážeme znášať dlhodobo - je to šprintérske tempo, ktoré nedá ani ten najlepší bežec.
Na konci je často syndróm vyhorenia, ktorý niektorí opisujú ako „infarkt' duše. Táto kniha je tom, aby syndróm vyhorenia a duševné zdravie neboli viac tabu.

Moldavsko může tvarem na mapě připomínat kolibříka v letu, jehož zahlédnout je skoro stej-ně vzácné jako objevit v moldavských vesničkách studnu s nezávadnou pitnou vodou. Během letošního června se studentům a studentkám Mezinárodních rozvojových a environmentál-ních studií z olomoucké Univerzity Palackého naskytla neopakovatelná možnost navštívit tuto turistickým bohem zapomenutou krajinu a alespoň zlehka nahlédnout do místní kuchy-ně, obeznámit se s kulturní i duchovní tematikou, poodkrýt tajemství štědré pohostinnosti a v neposlední řadě odhalit příčiny nuzných životních podmínek moldavských obyvatel a se-známit se s plody moldavsko-české rozvojové spolupráce.

Když si v atlase světa nalistujete stránku s mapou Evropy a posunete se od České republiky východním až jihovýchodním směrem, určitě neminete státy Rumunsko a Ukrajinu, které v určitém období historie naší vlasti byly našimi přímými sousedy. A mezi těmito dvěma obry je vklíněná malá zemička s poměrně nízkým terénem a nekonečnými zatravněnými pláněmi a kukuřičnými, obilnými a vinnými poli – Moldavsko. Právě tuhle nízko-příjmovou zeměděl-skou krajinu navštívili studenti a studentky z Katedry rozvojových a environmentálních studií (KRES) Univerzity Palackého, aby se přesvědčili o přírodních úkazech, lokálních atrakcí, o místním občanském aktivismu a jeho aktérech a taktéž o aktivitách českých nevládních or-ganizací a firem v moldavských rajonech.

Different approaches to the education of children with autism
Abstrakt: Cieľom príspevku autorky je stručne popísať etiológiu a symptomatológiu porúch autistického spektra, ale predovšetkým priblížiť možnosti vzdelávania týchto výnimočných detí, ktoré chápu a vnímajú svet okolo nás iným spôsobom ako intaktná populácia, a preto veľakrát reagujú inak, ako to okolie očakáva. V dnešnej dobe existuje už viacero možností edukácie danej cieľovej skupiny, ktoré sa snažíme v príspevku aspoň v krátkosti predstaviť.
Kľúčové slová: autizmus; etiológia; terapia ABA, Son-rise

Abstract: The aim of the author's article is to describe the ethiology and symptomatology of disorders in the autistic spectre and mainly to present some possibilities of education of these unique children who understand and perceive the world around us in a different way from the intact population. For this reason, they do not often react according to the expectations of their surroundings. Nowadays, there exist several ways of education of this given target group. We would like to present some of them in our article.
Key words: therapy; autism; education

Romantická představa o potřebné pomoci v zahraničí může být často velmi mylná. Dobrovolníci se domnívají, že jejich práce je přínosná, prospěšná pro komunitu a že vykonají dobrý skutek. Skutečný výsledek a užitečnost se však setkává s mnoha problémy. Proto je potřeba mluvit při výběru dobrovolnického projektu také o fenoménu „voluntourismus“.

Pojem ,,voluntourismus“ definuje spojení slov „volunteer“ (v překladu dobrovolník), a „tourism“ (cestování). Toto chytré sousloví označuje trend mladých lidí z rozvinutých zemí jezdit na krátkou dobu – v některých případech od pár dnů do nejvýše několika měsíců – „pomáhat“ do rozvojových zemí. Často se jedná o programy, kdy dobrovolník zaplatí poplatek místní nebo mezinárodní organizaci a ta jej potom umístí na jeden z celé řady nabízených projektů. Programem těchto projektů může být prakticky cokoliv – od vzdělávání, zdravotnictví až po lidsko-právní tématiku.

Jedným z najzaujímavejších príspevkov do literárno-fotografickej súťaže Sociálne služby obrazom a slovom 2018, boli analógové fotografie klientov Alzhaimercentra v Piešťanoch, spravené pod odborným vedením Dávida Badiara.

Little wonders in the art museum
Abstrakt: Článok sa zameriava na rodinné programy pre najnižšiu vekovú skupinu – batoľatá a ich rodičov, ktorí sa rozhodnú aktívne stráviť čas v múzeách umenia pod vedením galerijných pedagógov. Podrobnejšie opisuje formát Malé divy odohrávajúci sa v Slovenskej národnej galérii a na základe vývinu dieťaťa vo veku 1 až 4 roky poukazuje na význam realizácie takéhoto typu programu v kultúrnych inštitúciách.
Kľúčové slová: Edukácia, galéria, rodina, skorý raný vek

Abstract: The article focuses on family programs for the lowest age group - toddlers and their parents who decide to actively spend time in art museums led by museum educators. It describes the format entitled Little Wonders in the Slovak National Gallery in more detail and, based on the development of a child aged 1 to 4, points out the importance of implementing such a program in cultural institutions.
Key words: Education, art museum, family, early childhood age
SNG Bratislava, Boris Németh

Domáce násilie môže mať stovky foriem a prejavov. Dôležité je však vedieť, že toto správanie sa deje za zatvorenými dverami v súkromí rodinných domov či bytov, eskaluje s postupujúcim vzťahom a samo o sebe nikdy neskončí. Naviac sú také psychické rany, ktoré obetiam ostávajú aj po vystúpení z kruhu domáceho násilia.

Pre mnohých existuje iba pár vecí, ktoré evokujú upokojujúci pocit tepla, komfortu, stability a bezpečia viac, než domov. Veľa ľudí vníma svoj domov ako osobnú pevnosť – akúsi baštu plnú bezpodmienečnej lásky a podpory. Doma zvykneme mať viac slobody, viac času pre rodinu a práve tam môžeme aspoň na pár hodín uniknúť od každodenných starostí v práci a podobne. No pre ľudí, ktorí zažívajú domáce násilie, je domov čokoľvek, len nie bezpečné útočisko.

Bavlna, kdysi označována jako bílé zlato, nyní se o ní mluví spíše jako o prokletí Uzbekistánu. Ukazuje se, že jde o velmi komplikovány případ závislosti na něčem, co je příčinou a řešením rozvojových deficitů v tomto asijském státě. Jaké jsou sociální a lidskoprávní důsledky pěstování této monokultury?

Historie pěstování bavlníku sahá do 19. století, kdy současná teritoria Uzbekistánu byla částečně obsazena ruským impériem. S nástupem průmyslové revoluce poptávka po bavlně, jakožto klíčové surovině pro výrobu textilií, stoupala v industrializujících se zemích. V ruském impériu textilní průmysl patřil mezi nejvíce rozvinuté typy průmyslu. V plánech ruského cara bylo založit na území Turkestánu rozsáhlé plantáže bavlny, aby se impérium stalo nezávislým na dodávkách ze Spojených států. Tyto plány byly však narušené první světovou válkou, kdy došlo k zániku říše a vzniku Sovětského svazu.

Se vznikem Uzbecké sovětské socialistické republiky v roce 1924 byl položen začátek proměny bývalého Bucharského emirátu do hlavního zdroje bavlny pro celý Sovětský svaz. Samotný proces kolektivizace, tj. nedobrovolného slučování bývalých soukromých zemědělců do družstev, neprobíhal hladce a až teprve ve třicátých letech dvacátého století byl konsolidován. Před nástupem komunistického režimu bavlna se pěstovala pouze v oblasti Ferganského údolí.

Forced cotton harvesting in Uzbekistan - photo HRW