Význam volnočasových aktivit v azylovém domě při rozvíjení sociálních interakcí matka – dítě

jan 12 2013

The Importance of Leisure Activities in Asylum institute for the Development of Social Interaction Mother – Child

Abstrakt: Příspěvek se zamýšlí nad možnostmi rozvíjení a podpory sociálních interakcí matka dítě, jako jednoho z aspektů prevence sociální exkluze dětí umístěných v azylovém domě. Představuje návrh kombinace dlouhodobých projektů volnočasových aktivit s krátkodobými a blíže představuje vybraný krátkodobý projekt, který byl realizován studenty Vysoké školy tělesné výchovy a sportu v azylovém domě v Čejetičkách – Mladá Boleslav pod vedením autorky příspěvku.

Klíčová slova: Prevence, sociální interakce, sociální exkluze, volnočasové aktivity, azylový dům

Abstract: This paper reflects possibilities of development and support of social interaction mother – child, as one of the aspects of prevention of social exclusion of children in asylum. It presents the proposal that combines long term and short term projects of leisure activities and also introduces one of the short term projects that was realized by the College of Physical Education and Sport Palestra in asylum Čejetičky – Mladá Boleslav, with the guidance of the author.
Key words: Prevention, social interaction, social exclusion, leisure activities, asylum

Projekty volnočasových aktivit v azylovém domě, jež jsou v příspěvku představeny, jsou primárně zaměřené na rozvoj sociálních interakcí mezi rodičem (matkou) a dítětem, na podporu vzájemného vztahu, dále na aktivní podporu změny způsobu života a na osobnostní rozvoj dítěte, které je ohrožené sociální exkluzí.

V azylových domech je nezbytné kromě osobnostního rozvoje působit i na podporu vztahu matka – dítě, tyto vztahy jsou velmi často narušené. V rámci projektů je vhodné posilovat rodičovské dovednosti a schopnosti, vést rodiče k vhodnému řešení výchovných obtíží i obtíží ve škole, při přípravě na vyučování, při společné péči o domácnost apod. Cílem těchto projektů je obnovit vnitřní sílu rodičů k opětovnému získání sebejistoty při péči o své děti a k převzetí odpovědnosti za výchovu a vzdělávání svých potomků.

Podporou osobnostního rozvoje dětí a mládeže ze znevýhodněných rodin, kde jsou původním nepodnětným prostředím handicapovány a nemají zde dostatek podnětů ke zdravému rozvoji, se snažíme preventivně o zamezení opakování destruktivních způsobů chování jejich rodičů, nalezení vlastní síly, svých schopností a dovedností tak, aby se minimalizovala jejich sociální exkluze mezi vrstevníky.

Podstatou péče v azylových domech je podpora matek s dětmi, které se ocitly v tíživé životní situaci, poskytnutí ubytování, pomoc při řešení problému, stabilizace psychického zklidnění matky a v důsledku těchto kroků je umožněna výchova dětí v klidném prostředí bez ztráty přirozené autority matky.

Příspěvek si klade za cíl nabídnout návrhy projektů pro praxi, přičemž projekty respektují prostředí, pro něž jsou navrhovány a zaměřují se na ty cílové kompetence, jejichž rozvoj je v dané instituci zapotřebí rozvíjet.

Obsahová náplň projektů je tvůrčí aktivitou autorky textu, při koncepci projektů autorka využila prakticky získaných zkušeností s technikami arteterapie a muzikoterapie. Na vlastní realizaci projektů se významně podíleli studenti Vysoké školy tělesné výchovy a sportu PALESTRA, za což jim náleží velký dík, neboť se realizace ujali vždy zodpovědně a s entusiasmem. Rovněž je nutné poděkovat vedení vysoké školy za poskytnutí vynikajícího zázemí pro tvůrčí činnost i finanční zabezpečení realizace jednotlivých projektů v praxi.

Poslání a cíl azylových domů pro matky s dětmi

Azyl pro matky s dětmi není běžný útulek pro bezdomovce. Matky s dětmi potřebují větší soukromí, děti větší péči. Matka, která se uchází o ubytování v azylovém domě, již svým způsobem do této péče patří, protože si v dané situaci neumí poradit jinak.

Častěji jsou to matky z nižších sociálních vrstev, s nižším vzděláním, z dětských domovů, neúplných rodin, bez zázemí.

Děti těchto matek představují značně rizikovou skupinu, neboť reprezentují další možnou generaci problémových a sociálně hůře přizpůsobivých občanů. Z těchto důvodů je v zájmu společnosti, aby dětem umístěným v azylových domech byla věnována výjimečná péče, podporující jejich všestranný rozvoj a podporující vhodné sociální začlenění a budování pozitivních sociálních vazeb v širším okolí. (1)

Poslání a smysl azylových domů a práce sociálních pracovníků zahrnuje:

  • Poskytnout přechodně ubytování matkám s dětmi, případně těhotným ženám, které se ocitly v obtížné životní situaci, kterou nejsou samy schopny řešit.
  • Vytvořit pro tyto matky domov a umožnit jim bezproblémové bydlení s ohledem na respektování soukromí, zachování klidu, ochrany osobnosti a osobní důstojnosti.
  • Poskytnout sociální poradenství spojené s pobytem matek a dětí:
    • vytvořit vztah mezi matkou a dítětem;
    • naučit matky pečovat o dítě;
    • pomáhat a radit matkám při výchově dítěte;
    • naučit matky správným hygienickým návykům;
    • naučit matky hospodařit s penězi;
    • naučit matky pečovat o domácnost (prádlo, žehlení, úklid, vaření);
    • naučit matky společenskému soužití, vzájemné úctě a toleranci;
    • naučit matky správně chápat hodnoty života.
  • Pomoc sociálních pracovníků při řešení a zajišťování jejich dalšího života se zaměřuje na:
    • zprostředkování zaměstnání;
    • umístění dětí v předškolních a školních zařízeních;
    • řešení jejich bytových potřeb v součinnosti s příslušnými orgány;
    • vyřizování výživného od otců (určování otcovství, otec ve vazbě);
    • zajišťování příjmů určených zákonem;
    • vyplňování nejrůznějších tiskopisů;
    • vyřizování korespondence a pomoc při dalších jednáních.

Výsledkem úsilí azylových domů pro matky s dětmi by měla být po odchodu matky její resocializace, tzn., že by matka měla dovychovat děti, začlenit se plně do sociálně funkční společnosti, případně založit funkční rodinu.

Pobyt v azylovém domě je smysluplný pouze po dobu kritického období matky a v této situaci se má matka možnost dobrovolně rozhodnout (i za pomoci sociálního poradenství), co podnikne dál.

Azylové bydlení v ČR po roce 1989 a Standardy kvality sociálních služeb

Koncem osmdesátých let byla legislativní definice sociální péče ukotvena v zákoně č. 100/1988 Sb. a z této úpravy se vycházelo i v přechodné fázi po změně totalitního režimu.

V rámci této úpravy se sociální péče definovala jako péče, kterou stát zajišťuje pomoc občanům, jejichž životní potřeby nejsou dostatečně zabezpečeny příjmy z pracovní činnosti, dávkami důchodového nebo nemocenského zabezpečení, popřípadě jinými příjmy a občanům, kteří je potřebují vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo věku, anebo kteří bez pomoci společnosti nemohou překonat obtížnou životní situaci nebo nepříznivé životní poměry.

Ze sociálních služeb byly právně upraveny pouze tři: poradenství, pečovatelská služba a ústavní péče. Činnost poskytovatelů sociálních služeb existovala bez zvláštní právní úpravy.

Počátkem roku 1990 začaly vznikat azylové domy (pojem azylový dům je zmíněn v sociálním zákoně až z roku 2006, viz zákon 108/2006 ).

V roce 2002 dochází k významnému posunu v poskytování sociálních služeb a to díky přijetí „Standardů kvality sociálních služeb“ Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky. Na základě těchto standardů dochází ke sjednocení požadavků na kvalitu sociálních služeb, je definována úroveň kvality, kterou musí poskytované služby dosahovat. (2)

Cestou stanovení standardů se stal pilotní projekt v Olomouci, v jehož rámci testovalo standardy na třicet různých organizací s účastí jak pracovníků, tak uživatelů sociálních služeb. Průběh testování doprovázela účast odborníků, včetně zástupců česko-britského projektu na podporu MPSV při reformě sociálních služeb. Klíčový materiál „Standardy kvality sociálních služeb“ lze tedy reálně považovat za ucelený programový dokument pro všechny poskytovatele sociálních služeb.

Standardy nejsou chápány izolovaně, jako hlavní úkoly v oblasti sociálních služeb zahrnují:

  • prevenci sociálního vyloučení;
  • podporu života v přirozeném společenství;
  • ochranu zranitelných skupin obyvatelstva před neodborným poskytováním služeb.

Zároveň standardy svým obsahem sledují prohlubování:

  • důstojnosti, rozvoje nezávislosti a autonomie uživatelů sociálních služeb;
  • účasti uživatelů sociálních služeb na běžném životě v přirozeném sociálním prostředí;
  • respektu k jejich přirozeným i občanským právům. (3)

S definicí azylového bydlení se setkáváme v zákoně 108/2006, v rámci této úpravy se azylové domy vymezují jako domy, které poskytují pobytové služby na přechodnou dobu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. (4)

Mezi základní činnosti azylových domů patří: poskytnutí stravy či pomoc při jejím zajištění, poskytování ubytování a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a pomoc při obstarávání osobních záležitostí.

Ubytování je poskytováno až na dva roky, služba je poskytována celodenně a nepřetržitě po celý rok. Uživatel služby je přijímán na základě smlouvy o poskytnutí služby, za tuto službu poskytovateli náleží úplata, obvykle ve výši 70 Kč na den za dospělou osobu a 40 Kč na den za dítě.

Vytvoření podmínek pro samostatnou přípravu stravy znamená, že uživatel každé bytové jednotky má možnost přípravy jídla v kuchyni, která je vybavena nádobím, vařičem, lednicí.

Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí je zajišťována sociální pracovnicí a ve spolupráci s dalšími odbornými pracovišti. Zdravotní služby jsou zajišťovány prostřednictvím zdravotnických zařízení dle volby uživatelů služby.

V některých případech jde o státní instituce, někde je jejich vznik podporován obcí, jinde vznikají jako nestátní organizace. Jedná se o domy pro různé cílové skupiny: ženy, ale i muže, matky s dětmi (muže s dětmi), seniory a tzv. domy na půli cesty – zařízení budovaná pro mladé dospělé, kteří již nemohou být umístěni v zařízení pro děti a mládež a jsou pro ně určitým podpůrným řešením v situaci, kdy nemají možnost jiné formy bydlení, neboť původní rodina je nefunkční a jedinci byli doposud umístěni v péči nějaké instituce. Typickými klienty Domů na půli cesty jsou např. dospělí z Klokánků (5), kteří díky dosažení plnoletosti nemohou dále v těchto zařízeních setrvávat. (6) V České republice patří mezi klienty azylových domů nejčastěji matky dětí mladších tří let, které byly ohrožovány manželem/partnerem nebo na ně působil jiný nepříznivý vliv, přímo či nepřímo zasahující i jejich dítě. Azylové domy poskytují vedle zvýhodněného ubytování i podporu matkám při výchově dětí. (7)

Charakteristika klientek azylových domů

Klientkou azylového domu pro matky s dětmi se může stát každá žena, která se ocitne v obtížné situaci, kterou sama nedokáže řešit. Charakteristické bývá pro tyto ženy chybějící rodinné zázemí, které by mohlo nahradit pomoc společnosti. Do azylových domů se dostávají klientky z nejrůznějších důvodů.

Mezi nejzávažnější patří:

  • matky osamělé, nebo těhotné ženy, které vyrůstaly v dysfunkčním rodinném zázemí;
  • matky, které prožily dětství a mládí v dětském domově, výchovném ústavu a neměly dostatek příležitostí získat zkušenosti ke zvládnutí samostatného života;
  • matky, které se staly obětí domácího násilí.

Specifickou skupinou klientů azylových domů tvoří romské matky.

Velmi častým důvodem vyhledání služeb azylového domu je domácí násilí. V některých případech se dá z anamnézy matek vyčíst i dysfunkční rodinné zázemí v dětství, či jiné nepříznivé okolnosti, za určitou úvahu však stojí, zda právě tyto okolnosti následně nevedou i k vývoji určitého typu osobnosti, který domácí násilí – tedy patologii takového typu jednání – nevyvolává naučenými vzorci chování, komunikace, sociální zkušeností.

Specifika práce s romskými matkami

Vzhledem k tomu, že převážnou část klientely azylového domu v Čejetičkách – Mladá Boleslav, kde byly popisované projekty realizovány, tvoří romské etnikum, je text zaměřen i na specifika práce s romskými matkami.

Romské matky, které se stávají klientkami azylového domu, pocházejí většinou ze sociálně slabých poměrů, mívají nízké příjmy a často žijí pod hranicí životního minima. Mívají nízké vzdělání, protože vzdělání pro ně nepředstavuje prioritní hodnotu. Díky tomu těžko shánějí pracovní uplatnění a celkově si ztěžují své postavení na trhu práce, což vede k následným finančním problémům.

Romové mají svou vlastní historii, kulturu i mentalitu. Mají odlišnou hierarchii hodnot, jiný rodinný systém, jiný vztah ke vzdělání a majetku. Abychom mohli Romům účinně pomáhat, je důležité jejich mentalitu, historii, hodnotový systém a ostatní odlišnosti dobře znát a respektovat je. Právě z těchto důvodů je velmi účelné zaměstnávat na klíčových pozicích v azylovém domě pro romské matky Romy samotné. Jednak se tím zajišťuje plnohodnotné porozumění této specifické cílové skupině, jednak díky národní sounáležitosti má slovo takového zaměstnance mnohem větší respekt u azylantek.

Romská rodina je výrazně patriarchální. V největší úctě jsou chováni staří členové rodiny a muži, ženy jsou ceněny podle plodnosti. Nejméně jsou ceněny ženy, které nemohou mít děti. Děti se rodí hned, jakmile je žena pohlavně zralá. Romská matka mívá hodně dětí, o počtu dětí v rodině rozhoduje muž.

Rodina jako taková má pro Romy vysokou hodnotu, tyto rodiny mají zakořeněnou vysokou soudržnost. Je to díky tomu, že Romové původně jako kočující společnost mohli přežít díky tomu, že si členové rodiny byli schopni za všech okolností maximálně pomáhat. V tomto směru jejich široce rozvětvená rodinná síť zajišťovala určitou stabilitu a výraznou ochranou funkci jednotlivých členů. Dnešní romská rodina prochází obdobnými změnami jako rodiny „bílé“, mění se její struktura, soudržnost, určitým zmenšováním rodiny se i zde snižuje bezpečnostní funkce vícegenerační rodiny.

Přestože je romská rodina patriarchální a žena nemá vysokou sociální hodnotu, pro děti bývá důležitou osobou až do dospělosti.

Cíl projektu volnočasových aktivit

Velmi podstatnou složkou pomoci klientkám v azylových domech, jak již bylo řečeno, je podpora vztahu matka – dítě. Je důležité posilovat rodičovské kompetence, poskytovat rodičům pomoc při řešení obtíží dětí ve škole a při přípravě na vyučování, při výchovných obtížích.

Cílem projektů je obnovit vnitřní sílu rodičů k získání sebejistoty při péči o své děti, případně ukázat cesty, jak lze s dětmi výchovně pracovat, včetně smysluplného a tvořivého trávení volného času, her, apod. Celý projekt je reakcí na současný stav pojetí sociálních služeb, který se velmi často omezuje na pasivní poskytování sociální pomoci, přestože v zákonné úpravě je zdůrazňován i prvek aktivní podpory. Vychází z potřeby, aby azylový dům sloužil nejen k zabezpečení základních potřeb klientů azylového domu, ale aby svým pojetím a službami přispíval k podpoře resocializace a adaptability cílové skupiny, minimalizaci sociálního vyloučení a tedy k podpoře integrace ohrožených skupin.

Celý systém programu je zamýšlen jako podpora matek, jako ukázka cesty, kterou je možné se ubírat. Neklade si za cíl změnit chování všech matek, ale nabídnout varianty řešení těm, které jsou otevřené k nové cestě, jen zatím nevědí jak.

Bohužel se lze stále v praxi setkat s názorem, že takové programy mají smysl pro děti z dětských domovů, z Klokánků a jiných typů sociální služby, kde např. děti nemají své vlastní rodiče. Že není možné přebírat odpovědnost za rodiče jako takové. Ale měli rodiče a matky z azylového domu vždy dostatek příležitosti se této odpovědnosti učit? Pak by podle všeho postrádaly smysl veškeré programy na podporu rodičovských kompetencí, které se v nejrůznějších oblastech společenského života realizují. A mnohdy pro rodiče, jejichž podmínky pro osvojení daných kompetencí jsou ideální a pro rodiče, jejichž kompetence jsou bohatě rozvinuté. Takoví rodiče a priori vyhledávají podobné programy, neboť jsou si vědomi významnosti každého rozvoje jak svého, tak dítěte.

Je potřeba si uvědomit, že před sebou máme klienta, který v mnoha životních situacích selhal, nebo řeší situaci, která je velmi náročná, ekonomicky, psychicky, sociálně.

Nemůžeme dopředu rozhodovat o tom, zda má dostatek informací, zda zná prostředky, jak svoji situaci vylepšit. A proto, jakýkoliv takový program má dle mého názoru smysl. Přitom podpora k přijetí vlastní odpovědnosti, podpora k přesažení zaměřenosti na sebe sama v aktuální situaci se netýká jen klientů přijímajících sociální péči, ale celé společnosti. Stejně tak platí, že svoboda může člověka obohacovat jen za předpokladu, že dokážeme zůstat sami sebou a jít cestou seberozvoje, sebenaplnění a sebeúcty se vším, co k tomu patří.

Podstata projektu volnočasových aktivit v azylovém domě

Konkrétním podílem pro ukázání směru, cesty, je vhodně sestavený projekt volnočasových aktivit. Je navržen tak, že vychází z konkrétních regionálních podmínek, v nichž se příslušný azylový dům nachází a zároveň je dostatečně obecný, aby jej bylo možné využít i jakoukoliv jinou institucí, která má v péči děti a mládež. Cílem projektu je podpora vhodného začlenění rodin z nevýhodného sociálního prostředí jako jednoho z preventivních faktorů ovlivňujících sociální exkluzi těchto skupin obyvatelstva. Projekt vychází z potřeby, aby azylový dům sloužil nejen k zabezpečení základních potřeb klientů azylového domu, ale aby svým pojetím a službami přispíval k podpoře resocializace a adaptability cílové skupiny, minimalizace sociálního vyloučení a tedy k podpoře integrace ohrožených skupin.

Podstatou celého projektu je vzájemné prolínání dvou základních linií volnočasových aktivit – a to propojení dlouhodobých aktivit s krátkodobými projekty. Součástí projektu jsou návrhy jednotlivých aktivit, stanovení cílů, jež jsou činnostmi sledovány, včetně finančního rozpočtu a personálního zajištění.

Obr. č. 1 Model volnočasových aktivit v azylovém doměObr. č. 1 Model volnočasových aktivit v azylovém domě

V rámci realizace dlouhodobých projektů je pozornost zaměřena na rozvíjení spolupráce s rodiči (která se v mnohých zařízeních jeví jako vážný varovný signál, z hlediska zdravého vývoje sociálních vztahů mezi matkou a dítětem), dále s okolními organizacemi a institucemi. Všechny činnosti v dlouhodobých projektech se musí uskutečňovat přirozenou hravou formou s obsažením prvků tvořivosti a prožitkového učení. Hlavními metodami je hra, rozhovor, vysvětlování, pochvala, naslouchání, názorný příklad, opakování apod.

V rámci dlouhodobých projektů je vhodné realizovat následující aktivity, neboť jejich propojení s činností regionu je možné ve všech oblastech, kde se azylový dům nachází.

Jsou to:

  • tvořivě dramatické aktivity;
  • sportovní aktivity;
  • turistický kroužek.

Pro vhodné konkrétní sestavení obsahu dlouhodobého projektu je nezbytné provést pečlivou analýzu vzdělávacích, kulturních a sportovních možností v daném regionu, navázat spolupráci s jednotlivými institucemi a vytvořit si základní rámec pro realizaci jednotlivých aktivit.

V rámci realizace dlouhodobých projektů je pozornost zaměřena zejména:

  • na osobnostní rozvoj dětí;
  • na rozvíjení spolupráce s rodiči;
  • na podporu přijetí zodpovědnosti za vlastní existenci;
  • rozvoj spolupráce s okolními organizacemi a institucemi.

Druhou linii tvoří projekty krátkodobé, které v časovém horizontu doplňují kulturní a sportovní projekty příslušného regionu a plynule navazují na volnočasové aktivity dlouhodobého charakteru. Jejich hlavní předností je každoroční odlišnost, zatímco projekty dlouhodobého charakteru mají svou základní obsahovou náplň v dalších letech obdobnou. V nich je možné vycházet z předpokladu, že děti jsou v zařízení umístěny s matkami na dobu jednoho roku, tedy jednotlivá témata je vhodné upravovat dle zkušenosti a potřeb lektorů, nikoliv z potřeby inovovat obsah pro dostatečnou motivaci dětí.

Nedílnou součástí projektů je podpora zvyšování úspěšnosti i skupiny romských dětí a mládeže, s přihlédnutím k jejich kulturním a folklorním zvyklostem.

Sekundárním cílem je zvýšení zájmu rodičů (matek) o volnočasové aktivity dětí a navázání užší spolupráce s nimi (pro projekty určené pro azylové domy).

Obsah projektu

Obsah projektu sleduje dvě základní linie.

První z nich tvoří projekt dlouhodobých (resp. trvalých) volnočasových aktivit. V rámci zpracování těchto aktivit je důraz kladen na výchovně-vzdělávací cíle aktivit, pro každou aktivitu je zpracován návrh obsahu aktivity, kompetencí, jichž by bylo dobré realizací aktivity dosáhnout a podmínek pro realizaci.

Druhou linii tvoří projekty krátkodobé, které plynule navazují na volnočasové aktivity dlouhodobého charakteru.

Projekty dlouhodobé

Hlavním cílem dlouhodobých projektů je působení na všestranný rozvoj osobnosti dítěte, s přihlédnutím na sociálně znevýhodněné prostředí, z něhož dítě přichází.

Mezi další, neméně podstatné cíle patří:

  • rozvíjet u dětí schopnost komunikace mezi sebou i mezi okolím;
  • vytvářet takové podmínky, aby se děti naučily dokonalejšímu chápání okolního světa;
  • pomáhat udržovat jejich vlastní a přijímat i jiné kulturní dědictví a tradice;
  • vytvářet dětem takové podmínky, které jim umožní rozvíjet sebe sama, své zájmy a potřeby, sebedůvěru a sebevědomí;
  • vést děti k osobní samostatnosti.

Součástí působení na děti je i rozvoj pohybových schopností, dovedností a jemné motoriky, tyto oblasti však nejsou z hlediska stanovených cílů prioritní, ale aktivity logicky směřují i k jejich rozvoji.

Plněním hlavních cílů se směřuje k naplnění dílčích cílů:

  • dosáhnout toho, aby dítě pracovalo rádo a s chutí;
  • vytvářet dítěti takové prostředí, ve kterém získá dostatek zkušeností, které dokáže uplatnit v praktických situacích a v dalším učení;
  • vést děti k tomu, aby byly schopny rozeznat řešení, která jsou funkční (vedoucí k cíli) a řešení, která funkční nejsou a dokázaly mezi nimi volit;
  • dodávat dítěti dostatek sebedůvěry pozitivním oceňováním nejen za úspěch, ale také za snahu, aby se nebálo chybovat;
  • vytvářet dostatek různých situací a možností, aby se dokázalo vyjádřit a sdělit své prožitky a pocity různými prostředky (komunikace, výtvarné činnosti, hudební činnosti, dramatické činnosti apod.);
  • vést děti k odpovědnosti za své činy;
  • vést děti k toleranci vůči ostatním, jejich odlišnostem a jedinečnostem;
  • umožňovat dětem spoluutvářet pravidla společného soužití a vést je k porozumění smyslu těchto pravidel;
  • vést děti k uvědomování si práv a povinností každého jedince, aby se učily je hájit a respektovat a chápaly, že všichni mají stejnou hodnotu.

Tematické zaměření aktivit

Jak již bylo uvedeno výše, ideální variantou pro tematické zaměření aktivit v dlouhodobých projektech jsou tvořivě dramatické, sportovní a turistické aktivity. Jsou tedy i součástí konkrétního návrhu.

Financování aktivit je vhodné zajistit za pomoci prostředků z Evropských sociálních fondů, či různých grantů na regionální úrovni. Pro personální zajištění je možné oslovit dobrovolnická centra, či využít studenty škol se sociálně-právním, psychologických, či volnočasovým zaměřením, kteří by se vedení aktivit mohli ujmout.

Základní aktivity nastavené v linii dlouhodobých projektů je vhodné doplňovat aktivitami vycházejícími z tradic a nasměrování příslušného regionu.

Tvořivě dramatické aktivity

Tento blok aktivit je zaměřen na rozvoj tvořivosti dětí, jak v oblasti výtvarného vyjádření, tak v oblasti verbálního a neverbálního vyjadřování.

V bloku jsou propojeny činnosti zaměřené na výtvarné tvoření s aktivitami dramatického charakteru. Obě činnosti je možné vhodně začleňovat do práce kroužku podle jednotlivých tematických zaměření.

Výtvarné produkty je vhodné využít k výzdobě azylového domu (jak sezónně zaměřené, tak i k celoroční).

Nedílnou součástí tvořivě dramatických aktivit je rovněž navázání spolupráce s hereckými společnostmi, které mohou odehrát pro děti různá herecká představení. Průměrné náklady na hezké představení se pohybují kolem 4 – 5 tisíc.

V rámci rozvoje komunikačních dovedností dětí a realizace části dramatické, je možné děti zapojit do celoroční soutěže Princezna a princ české pohádky, která se snaží obrátit pozornost rodičů (vychovatelů) a dětí k české pohádkové tvorbě, zdůraznit bohatost a květnatost českého jazyka, prohloubit jejich zájem o českou literaturu, rozvíjet slovní fantazii a schopnost improvizace. (8) Tento projekt je v ČR realizován již od roku 2008.

V rámci této volnočasové aktivity je pozornost zaměřena na:

  • vytváření dostatku různých situací a možností, aby se dítě dokázalo vyjádřit a sdělit své prožitky a pocity různými prostředky (komunikace, výtvarné činnosti, hudební činnosti, dramatické činnosti apod.);
  • vedení dětí k toleranci vůči ostatním, jejich odlišnostem a jedinečnostem;
  • spoluvytváření pravidel společného soužití a vedení je k porozumění smyslu těchto pravidel;
  • rozvíjení tvořivosti u dětí a podporování jejich fantazie;
  • přípravě podnětného prostředí pro rozvoj a kultivaci mravního a estetického vnímání, cítění a prožívání;
  • rozvíjení spolupráce s rodiči, okolními organizacemi a institucemi.

Práce v aktivitě je rozdělená do několika hlavních tematických okruhů, které jsou seřazeny podle logické návaznosti:

  • Rok má 12 měsíců, a každý jiný;
  • Tradice v ročních obdobích;
  • Zdraví;
  • Moje oblíbená pohádková bytost;
  • Karneval;
  • Loutka;
  • Volné tvoření;
  • Tady bydlím já;
  • Origami;
  • Praha (město, v němž žiji);
  • Maska;
  • Deník společných aktivit;
  • Já jsem malý zahradník;
  • Lovec „divoké zvěře“.

Rok má 12 měsíců, a každý jiný

Děti jsou vedeny k osvojování jednotlivých poznatků o světě, přírodním prostředí, jeho změnách probíhajících v ročních obdobích. Pracují s přírodními materiály, vyrábějí dárky a ozdoby z přírodnin. Vhodné je, aby vyrobily nějakou milou ozdobu, která by zkrášlila prostory azylového domu, případně samostatnou bytovou jednotku, mohou tak i vyrábět různé dárky pro maminky, kamarády, paní učitelky. Cílem je rozvoj tvořivosti, utváření vztahu k přírodě, utváření vztahu k prostředí, v němž bydlím, podpora pozitivních sociálních vazeb k rodině a vrstevníkům.

Tradice v ročních obdobích

Tematicky je tato část zaměřena na proměny přírody, navazuje plynule na předchozí blok, v průběhu roku se k němu v práci skupina může vracet dle změn ročních období. Charakter práce je vhodné zaměřit k charakteristice konkrétního ročního období. Zvláštní pozornost je pak vhodné věnovat adventnímu, vánočnímu (9) a velikonočnímu času. Děti se připravují v aktivitě na příchod Mikuláše, mohou nacvičovat vánoční besídku. Děti se seznámí s tradicemi a zvyky, koledami, básničkami, budou vytvářet vánoční přáníčka a jiné výrobky. V období Velikonoc bude charakter aktivit odpovídat jarnímu zaměření. Součástí tohoto tematického bloku je i hudební činnost. Cílem je vytváření vztahu k tradicím, působení na emocionální rozvoj dítěte.

Zdraví

Tematický okruh se zaměřuje na osvojování poznatků o těle, základních hygienických pravidlech, správné výživě, zdraví a vhodných pohybových činnostech. Cílenou podporou spolupráce matek a dětí se děti i jejich matky osvojují zásady zdravého životního stylu, včetně volby pohybových aktivit do svého denního režimu. Pro zpracování je možné využít různých výtvarných technik, společné tvorby matek a dětí, skupinové kresby dětí formou projektového zpracování. Rovněž je možné využít přednášek zdravotníků z příslušného regionu, exkurze.

Moje oblíbená pohádková bytost

Tato aktivita se zaměřuje na podporu vztahu dětí k pohádkám, s důrazem na české pohádky. Součástí je audio poslech vybraných pohádek, předčítání, dramatizace vybraných úseků pohádek. Každý z účastníků si vybere vlastní pohádkovou bytost, připraví si o ní krátké vyprávění, improvizuje v rozhovorech na různá témata za svou pohádkovou bytost.

Při podpoře vztahu matka – dítě je možné zapojit děti do soutěže Princezna a princ české pohádky, která cíleně usiluje o rozvoj slovní tvořivosti dítěte, vztah k české literatuře a interakci rodičů s dětmi. Hlavním mottem této soutěže je: „Povídejme si s dětmi alespoň 10 minut denně.“

Karneval

V rámci tohoto bloku je pozornost zaměřena na práci s výtvarnými potřebami a pracovními pomůckami. Děti se podílejí na přípravě karnevalu jako je například výroba masek, výzdoba místnosti, vymýšlení programu, spoluorganizace. Aktivita plynule navazuje na blok Moje oblíbená pohádková bytost, každý si připraví na karneval právě tu svou nejoblíbenější.

Loutka

V této činnosti je podporována tvořivost dítěte, jemná motorika a zručnost. Loutku si mohou děti buď ušít z různých zbytkových materiálů, anebo si ji vyrobit z kartonu.

Z kartonu vystřihneme jednotlivé části loutky, které spojíme háčky k sobě. Je tak zajištěna maximální pohyblivost jednotlivých částí. Loutka je hezkou dekorací. Rovněž ji můžeme využít k rozvoji slovní tvořivosti dítěte, s její pomocí předvádět různé tvořivé dialogy, pomocí použití loutky podporovat dialog mezi matkou a dítětem. V případě, že je v daném domě i psycholog, lze loutky využít k psychodramatu.

Tuto techniku lze doporučit i do projektů osobnostního rozvoje pro děti dlouhodobě nemocné a hospitalizované.

Volné tvoření

Obsahem tohoto zaměření je výtvarná práce s dětmi, v které mají děti možnost pracovat dle svého výběru, jak z hlediska preference materiálu, tak i preference postupu. Pro tuto část je vhodné nabídnout dětem materiál na bázi keramické hlíny (modurit, samotvrdnoucí terakotová hmota, samotvrdnoucí bílá hmota), děti mohou vytvořené výrobky následně zdobit, barvit. Pro případ nedostatku financí je jako náhradní řešení plánováno využití slaného (případně vizovického těsta). Slané těsto je pro děti však vhodnější, neboť je měkké a dobře se zpracovává i dětem mladšího věku, které ještě nemají dostatek síly. Vizovické těsto je velmi náročné na zpracování, výrobky z něj jsou však krásné. Ideální je kombinace materiálu – pro děti mladšího věku slané těsto, pro děti staršího věku vizovické. Náklady na materiál jsou minimální. Součástí aktivity může být rovněž příprava výstavy v herně (případně po domluvě s místní knihovnou v prostorách veřejné knihovny). Cílem je pěstování důvěry ve vlastní schopnosti a tvořivé dovednosti, budování sebevědomí, podpora sociálního začlenění.

Tady bydlím JÁ

V rámci tematického celku se děti seznamují s okolím, v němž žijí, upevňují si základní společenské návyky, děti jsou podporovány v péči o místo, v němž tráví čas, vyrábějí si různé doplňky do pokoje (polštářek, textilní ozdoby), učí se společně s maminkami pečovat o své vlastní prostředí, budují si postoj, že péče o své i okolní prostředí je velmi důležitá.

Origami

Tato aktivita je zaměřená na cílený rozvoj jemné motoriky a představivosti dětí. Postup jednotlivých skládanek je možné připravit podle šablon z příruček, ideální je např. publikace S. Smithové (10): Origami pro radost, nebo Dinogami od autora Fernanda Gilgada. Cílem je podpora tvořivosti, rozvoj jemné motoriky, trpělivosti.

Praha (město, v němž žiji)

Činnosti a hry používané v tomto bloku jsou zaměřené na poznávání Prahy – historie, pověsti, prohlížení obrázků, památky, zajímavá místa. Výtvarné činnosti na téma Praha – výroba koláže o vybrané pražské památce – mohou sloužit k výzdobě prostor. Cílem je rozšíření znalostí o městě, v kterém žiji, budování pocitu sounáležitosti, kam patřím, kde jsem doma.

Maska

Výroba masky patří mezi velmi zajímavé arteterapeutické postupy. Její výroba je nenáročná a výsledek přitom velmi efektní. Potřebujeme staré utěrky nebo prostěradlo, novinový papír, vodu, lepidlo Herkules, tempery.

Z hadříků si připravíme „kouli“, podle jejího povrchu tvarujeme novinový papír, který namáčíme vodou a lepidlem. Tvarujeme důlky na oči, ústa, nos. Po zaschnutí základního tvaru masku barevně dozdobíme.

Tyto masky pak slouží k výzdobě společných prostor, můžeme z nich připravit výstavu.

Cílem aktivity je uvolnění napětí (do masky mohou děti projikovat své obavy, strachy), mohou si vyrobit své „strašidlo“, dále aktivita podporuje tvořivost dětí a spolupráci matek s dětmi (je vhodná dopomoc při tvarování, výzdobě masky).

Deník společných aktivit

Při této technice je vhodné, aby si nejprve dvojice matka – dítě vytvořily vlastní deník společných aktivit. Tento deník lze vyrobil velmi jednoduše.

Za pomocí čtvrtek (bílých, různě barevných) je možné vyrobit malou knížku, listy spojíme pomocí tenkého drátku. Pokud chceme mít deník hezky ozdobený, je možné vrchní a zadní stranu ozdobit ubrouskovou technikou, motiv si každý zvolí dle svého vkusu. Není nutné používat speciální lepidla na ubrouskovou techniku, je možné použít běžné lepidlo Herkules (jak na přilepení, tak jako vrchní krycí vrstvu).

Do deníku si pak dítě zapisuje společné aktivity s matkou, případně může aktivity kreslit nebo využít fotografie z realizovaných projektů, pokud realizátor aktivit v průběhu činností pořizuje fotky.

Já jsem malý zahradník

V rámci osobnostního rozvoje je vhodné vytvářet u dětí pocit zodpovědnosti za „někoho“. V rodinném zázemí plní tuto funkci malé domácí zvířátko, o které se děti učí starat. V prostředí azylového domu by situace byla komplikovaná, navíc finanční prostředky matek jsou velmi omezené a nebylo by možné zajistit vhodnou péči o domácí zvíře. Ideální náhražkou v tomto případě je ale péče o vlastní kytičku.

Dítě si v „kroužku“ nejprve připraví „domeček“ pro svoji rostlinku – květináč. Květináček si ozdobí různými technikami – může použít již zmíněnou ubrouskovou techniku (s použitím obyčejného lepidla Herkules), nebo může použít různých barev (tempery, barevný balakryl), či květináček může ozdobit různými přírodními materiály.

Poté si vybere nějakou hezkou kytičku – semínko, které do květináčku zasadí. Stejně jako o své zvířátko, se dítě musí snažit dobře o semínko pečovat, přesazovat, zalévat.

Vhodným doplňkem aktivity je i „hudební výchova“, s dítětem se učíme písničky o květinách.

Cílem aktivity je utváření zodpovědnosti k něčemu, rovněž tak květina je živou ozdobou do místnosti kde bydlí. Pokud je to možné, lze některé kytičky pěstovat i na zahradě. V některých azylových domech se klientky podílí na údržbě zeleně, pěstují okrasné i užitkové rostliny v rámci pracovní terapie. Děti tak mohou pomáhat.

Lovec „divoké zvěře“

V rámci této činnosti se děti seznamují se stopami různých živočichů, dozvídají se základní informace i zajímavosti ze života zvířat, která se běžně vyskytují v jejich blízkosti. Pod vedením lektora se učí odlévat stopy (stačí trochu sádry, vody a kelímek), o nichž si potom formou projektu mohou vytvořit „postery“ a vyrobit si tak výstavu o jednotlivých zvířatech. Cílem aktivity je osvojení znalostí o živé přírodě, rozvoj jemné motoriky, dovednost pracovat přesně, trpělivost, pečlivost.

Sportovní aktivity

Cílem zapojení dětí do sportovních aktivit je zejména potřeba redukovat nadměrnou živost dětí, většina z nich má diagnostikovanou hyperaktivitu. Zároveň sport umožňuje bez jakýchkoliv bariér společenských či kulturních dětem vyniknout, dokázat ostatním, že něco dokážou a přispět tak k posilování sebevědomí. Ve hrách kolektivních se děti učí dodržovat pravidla, respektují potřebu týmové spolupráce, posiluje se jejich kolektivní vědomí MY (ve skupině různě složených hráčů). Frekvence sportovních aktivit je plánována v rozsahu 2 hodiny týdně. Lektorem aktivit může být konkrétní dobrovolník, student, aktivnější maminka.

Zaměření sportovních aktivit sleduje:

  • individuální rozvoj pohybových dovedností dětí, se zvláštním důrazem na rozvoj sportovních dovedností dětí předškolního věku v disciplínách – hod, skok, běh;
  • dodržování herních pravidel, dodržování pravidel fair play;
  • podporu týmové spolupráce;
  • překonávání osobní nepohody a únavy.

V oblasti podpory pohybových aktivit je možné navázat spolupráci se sdružením Happy Time, které dlouhodobě organizuje olympijské hry mateřských škol.

Tato část pak může působit jako motivační faktor pro menší děti, aby na sportovních aktivitách měly možnost dosáhnout i hmatatelného úspěchu, či se účastnit projektu, který je nejen zajímavý sportovně, ale i společensky.

Turistika

Hlavními cíli turistického kroužku jsou:

  • rozvoj hrubé motoriky;
  • rozvoj orientace dítěte v terénu;
  • rozvoj schopnosti orientovat se v terénu podle turistických značek a mapy;
  • rozvoj psychické i fyzické zdatnosti;
  • vedení dětí k používání získaných informací v praxi;
  • podpora dětí ve vyjadřování svých zážitků a dojmů;
  • podpora dětí v toleranci a respektování ostatních;
  • vedení dětí k vytvoření povědomí o své sounáležitosti s přírodou a společností;
  • budování společných prožitků matka – dítě.

V rámci turisticky zaměřené aktivity nejde o typický turistický kroužek. Obecným východiskem aktivity je nabídnout dětem možnost poznat okolí, v němž budou trávit určitou část svého života, dále umožnit jim získat prožitky, které by jinou cestou neměly třeba možnost získat. Výchozí úvahou v tomto bodě je, že dětem je nutné nabídnout maximální množství pozitivních zážitků. Aktivitu je vhodné propojit s vedením deníku společných aktivit. Vedení kroužku se mohou ujmout dobrovolníci, či studenti vysokých škol. Aktivity je vhodné realizovat 2 x do měsíce.

Krátkodobé projekty

Krátkodobé projekty svým charakterem plynule navazují na tematická zaměření projektů dlouhodobých, je třeba, aby vycházely z aktuální situace v azylovém domě a aby navazovaly na významné svátky či období v průběhu roku. Jejich hlavní předností je každoroční odlišnost, zatímco projekty dlouhodobého charakteru mohou mít základní obsahovou náplň v dalších letech obdobnou.

V rámci krátkodobých projektů je možné uvažovat o oslavě dětského dne, mikulášské, vánoční besídce, oslavách jara, oslavách Dne matek, oslavy důležitých romských svátků, přivítání nového člena rodiny (narození), Mezinárodní den Romů (8. dubna). Tyto projekty je vhodné realizovat 2 – 4 x do roka. Vhodným propojením s aktivitami dlouhodobého charakteru je příprava pomůcek pro krátkodobé projekty v projektech dlouhodobých (např. masky na masopust, koledy na vánoční besídku apod.).

Konkrétní projekt krátkodobého charakteru pro azylový dům – Cesta kolem světa za tři hodiny

Tento projekt je zaměřen na podporu týmové spolupráce, pohybové aktivity, rozvoj hudební tvořivosti a podporu vztahu matek a dětí (matky se v tomto projektu účastní jako fandící diváci podporující jednotlivá družstva).

Dílčím cílem projektu je rozvoj tvořivosti dítěte a podpora komunikativních dovedností s vrstevníky.

Program

Představovaný projekt byl ověřen v praxi (11), konkrétně v azylovém domě v Mladé Boleslavi. Byl realizován za aktivního přispění studentů VŠTVS Palestra, prezenčního i kombinovaného studia. Obsahem projektu byl sportovně zaměřený „pětiboj“.

Pro plynulý průběh hravého odpoledne bylo nutné si ujasnit základní body projektu.

Hlavní body připravovaného projektu:

  • zjištění počtu dětí, pro něž bude program realizován, věková struktura dětí;
  • výběr konkrétních sportovních disciplín pro sportovně zábavné odpoledne;
  • určení finančního rozpočtu, který je možné získat od školy jako podporu přípravy projektů;
  • určení programu, jednotlivých fází, časového rozvržení jednotlivých aktivit, nosné linie celého programu, doprovodný program;
  • sestavení návrhu nutného materiálu, předběžné kalkulace, ověření správnosti kalkulace, nákup materiálu;
  • příprava mediální prezentace projektu – vytvoření pozvánky;
  • zajištění sponzorských věcných darů do soutěží, určení principu odměňování;
  • konzultace s právníkem ohledně právních důsledků při zranění a porada ohledně vhodného postupu, aby realizátoři předešli jakýmkoliv právním obtížím;
  • zajištění diplomů;
  • zajištění fotografa;
  • zajištění hudebního podkreslení celého odpoledne;
  • zajištění vizualizace postupu jednotlivých skupin (vybrána mapa, která dala název celému projektu).

Hlavní disciplíny programu

Těžiště programu bylo postaveno na realizaci sportovního pětiboje (hravou linií soutěže byl princip postupu po vyznačené trase na mapě světadílů od Antarktidy do Severní Ameriky, jednotlivá družstva měla svou vlastní barvu). Pomocí barevných připínáčků s barevnými fáborkami byl družstvům vyznačován na velké nástěnné mapě světadílů jejich postup.

Hlavními disciplínami pětiboje jsou:

  • vodonoš;
  • skákání v pytlích;
  • hudební intermezzo;
  • přetahování lana;
  • puzzle.

Průběh aktivit byl sestaven tak, že jednotlivá družstva soutěží na různých stanovištích najednou, tedy všechna soutěžní stanoviště jsou otevřena souběžně.

V půlce projektu byla naplánovaná přestávka. (12)

Po krátké přestávce byla začleněna aktivita hudební intermezzo, dále bylo zařazeno přetahování lana a pokračovalo se v soutěžení na jednotlivých stanovištích, kde se soutěžilo před přestávkou. Tím se zamezilo čekání družstev jednotlivých stanovišť.

Vodonoš

Aby byla zajištěna hygiena této aktivity, je nutné, aby mělo každé dítě vlastní kelímek, do něhož mu někdo dospělý vždy naplní trochu vody. Dítě vodu „přenáší“ v ústech a vyplivne ji do připravené odměrky.

Aktivita je dětmi velmi oblíbená, přestože její popis může vypadat poněkud nekulturně. Každému družstvu se pak změří přesné množství vody v odměrce, vyhrává družstvo s největším množstvím přenesené vody. U malých dětí je vhodné provést korekci pravidel, aby s vodou v ústech neběhaly ani nechodily, lze umožnit, aby jen přenesly vody z kelímku do odměrky.

Další obdobou techniky je, že se voda přenáší na lžíci. Ze zkušenosti ale mohu doporučit, že první varianta je dětmi velmi oblíbená.

Cílem této aktivity je vytvoření humorné atmosféry, uvolnění, podpora soutěživosti. Baví se nejen soutěžní družstvo, ale i ostatní, kteří případně fandí.

Skákání v pytlích

Tato aktivita je zaměřená více na pohyb. Děti v totmo případě mohou soutěžit jak za tým (sčítá se čas všech členů daného družstva, slouží jako podpora sociálních interakcí mezi dětmi) nebo individuálně (víceméně záleží na schopnostech vyhlásit pak větší množství vítězů apod).

Hudební intermezzo

Plánovaným doprovodným programem takto postaveného projektu byla hudební aktivita, v jejímž rámci vytvořená družstva nacvičí jednu sloku písně s použitím ozvučných dřívek a následně si píseň všichni zahrají, buď za doprovodu umělé nahrávky, nebo za kytarového doprovodu dospělých. Vhodné je do této části zapojit i maminky, které mohou rytmus písně vytleskávat, pomoci zpívat apod. (důraz na interakci matka – dítě).

Přetahovaná

Během hudební produkce je ideální čas na kontrolu postupu jednotlivých družstev na mapě, mezi jednotlivými – špendlíky vyznačenými – body je možné natáhnout šňůrku, čímž se zvýrazní postup po jednotlivých světadílech. Než se družstva vrátí ke splnění stanovišť, která ještě nemají absolvovaná, je vhodné zařadit přetahovanou. Dvě družstva soutěží proti sobě, zbylá dvě s matkami tvoří diváky a povzbuzují soutěžící fanděním.

Přetahovaná má jasná pravidla, vyznačí se střední linie, určí se, zda vyhrává ten soupeř, který dostane přes hranici buď prvního či posledního z druhé skupiny a může začít soutěž.

Puzzle

Aktivita Puzzle směřuje k podpoře týmové spolupráce a pracuje s představivostí dětí.

Před vlastním projektem je vhodné tuto techniku připravit, tj. vybrat vhodný obrázek z nástěnného kalendáře a rozstříhat jej na menší části (z osobní zkušenosti pro soutěžní charakter hry je vhodnější zvolit kusy větší, nikoliv miniaturní, několikacentimetrové). Úkolem skupiny je obrázek složit (bez předlohy). Aktivitu můžeme obohatit o vytvoření příběhu k obrázku, v takovém případě pak technika ještě slouží k rozvoji komunikativních dovedností. Děti mohou příběh krátce zapsat a před ukončením soutěže se jednotlivé příběhy přečtou, většinou vyvolávají hodně smíchu a legrace.

Hodnocení realizovaného projektu

Dětem se projekt velmi líbil, nadšené byly z možnosti pracovat s perkusními nástroji. Soutěžící oceňovali, že ostatní družstva i maminky fandily. O své zážitky se aktivně podělily s přítomnou redaktorkou Libereckého vysílání.

Závěr

V současné době, kdy zaznamenáváme pokles intenzity sociálních interakcí na všech úrovních, je nezbytné věnovat pozornost cílené podpoře sociálních vazeb zejména u těch cílových skupin klientů, kteří jsou možnostmi zhoršené sociální interakce ohroženi, nejvíce u těch jedinců, kteří jsou vychovávání v nestandardních výchovných podmínkách. (13)

Z těchto důvodů příspěvek představuje možnosti podpory sociální interakce matky a dítěte v podmínkách azylového domu. Nabízí projekty volnočasových aktivit, které mohou působit v prevenci sociální exkluze dětí, které v azylovém domě žijí.

Návrh projektů vychází ze základní charakteristiky azylového domu, využitá principu kombinace dlouhodobých a krátkodobých projektů, které tak mohou v maximálně možné míře využít všechny klientky azylového domu.

Využití takto orientovaných projektů v podobných institucích lze považovat za jednu z významných cest jak v oblasti prevence sociální exkluze (či prevence rizikového chování), tak i jako důležitou součást přípravy odborníků pracujících s danou cílovou skupinou a sociálním kontextem, v němž se tyto skupiny nacházejí.

PhDr. Markéta Šauerová, PhD.

Literatura

ČERMÁKOVÁ, K., JOHNOVÁ, M., Zavádění standardů kvality sociálních služeb do praxe. 1.vyd. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2002. ISBN 80-86552-45-4.
HUŠINOVÁ, I. Soutěž princezna a princ české pohádky. Mateřídouška, č. 8, 2009.
MATOUŠEK, O. a kol. Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-O02-X
SMITHOVÁ, S. Origami pro radost. Praha: Euromedia Group, k. s. – Ikar, 2007. ISBN 978-80-249-0827-4.
ŠAUEROVÁ, Markéta. Projekty osobnostního rozvoje v nestandardních výchovných podmínkách. Praha: VŠTVS PALESTRA, 2012, Praha: ESAP, 2012. ISBN 978-80-
904815-5-8. ISBN 978-80-87504-08-6.
ŠIMKOVÁ, J. Azylový dům pro matky s dětmi v Náchodě. Absolventská práce. Praha: Jabok, 1999.
Zákon č. 108/2006 o sociálních službách. [Internet] [12.12. 2010].


(1) (ŠIMKOVÁ, J. Azylový dům pro matky s dětmi v Náchodě. Absolventská práce. Praha: Jabok, 1999).
(2) ČERMÁKOVÁ, K., JOHNOVÁ, M., Zavádění standardů kvality sociálních služeb do praxe. 1.vyd. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2002. ISBN 80-86552-45-4.
(3) ČERMÁKOVÁ, K., JOHNOVÁ, M., Zavádění standardů kvality sociálních služeb do praxe. 1.vyd. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2002. ISBN 80-86552-45-4.
(4) Zákon č. 108/2006 o sociálních službách. [Internet] [12.12.2010]. ( http://www.mpsv.cz/files/clanky/7372/108_2006_Sb.pdf )
(5) Klokánek je jednou z několika činností Fondu ohrožených dětí (FOD) – občanského sdružení na pomoc týraným, zanedbávaným, zneužívaným nebo jinak sociálně ohroženým dětem, působícího od roku 1990 na celém území České republiky. Mají statut zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Cílem jeho činnosti je nabídnout dětem namísto ústavní výchovy přechodnou rodinnou péči na dobu, dokud se nemohou vrátit zpět do své rodiny, nebo dokud pro ně není nalezena trvalá náhradní rodinná péče (osvojení, pěstounská péče, svěření do výchovy třetí osoby).
(6) Osobní sdělení J. Voldřichové při exkurzi v Klokánku, Štěrboholy, 2010.
(7) MATOUŠEK, O. a kol. Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-O02-X.
(8) HUŠINOVÁ, I. Soutěž princezna a princ české pohádky. Mateřídouška, č. 8, 2009.
(9) Je možné využít výroby vánočního cukrového svícnu, v tomto případě je však vhodné, aby vánoční vyprávění probíhalo v soukromí každé „bytové jednotky“, čímž se zintenzivňuje sociální vazba mezi matkou a dítětem.
(10) SMITHOVÁ, S. Origami pro radost. Praha: Euromedia Group, k. s. – Ikar, 2007. ISBN 978-80-249-0827-4.
(11) Časová náročnost byla naplánovaná na 4 hodiny, pro orientační počet 20 dětí ve věku 3 – 16 let. Aktivitu zajišťovala skupina o 10 studentech. Základním materiálem, který byl pro aktivitu zapotřebí, bylo: mapa světa (buď hotová, nebo si ji děti mohou v dlouhodobém projektu společně vytvořit), barevné připínáčky pro zachycení cestování družstev po světadílech, skákací pytel (nebo pytle od brambor), lano (možné použít tažné lano z výbavy auta), 20 jednorázových kelímků na vodu, naběračka, hrnec, voda, litrová odměrka, běžné perkusní nástroje, přehrávač CD, CD s písničkou (kytara), velký starý nástěnný kalendář, stopky. Rozpočet aktivity byl stanoven na max. 500 Kč, limit překročen nebyl.
(12) V rámci praktické realizace projektu bylo této přestávky využito k malému pohoštění, jako sponzorský dar bylo projektu věnováno několik litrů mléka, k němu byly dokoupeny brčka s příchutí a sušenky. Každé dítě dostalo nový kelímek, mléko s brčkem s příchutí a sušenky.
(13) Blíže Šauerová, M. Projekty osobnostního rozvoje v nestandardních výchovných podmínkách. Praha: VŠTVS PALESTRA, 2012, Praha: ESAP, 2012. ISBN 978-80-904815-5-8. ISBN 978-80-87504-08-6.

azyl MB 036
velikonoční beránek
azyl MB 073
Malý zahradník
cukrová věž
volná tvorba
azyl MB 020
azyl MB 055