Využití metody co-teaching při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v německé spolkové zemi Baden-Württembeg

okt 10 2021

The co-teaching method in the education of pupils with special educational needs in Baden-Württembeg, German

Abstrakt: Studie se věnuje co-teachingu v kontextu vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami na příkladu situace v německé spolkové zemi Baden-Württemberg. V článku jsou nejprve stručně představena legislativní východiska inkluzivního vzdělávání v Německu, dále text představuje základní druhy co-teachingu a reflektuje jejich využitelnost v oblasti speciálního vzdělávání. Data o situaci v Německu byla sbírána pomocí rozhovorů s experty a dále zpracovávána v rámci výzkumu metody co-teaching, který realizuje tým Univerzity Karlovy, katedry andragogiky a managementu pedagogické fakulty.
Klíčová slova: co-teaching, speciální vzdělávací potřeby, inkluzivní vzdělávání

Abstract: The study focuses on co-teaching in the context of education for children with special educational needs, using the situation in the German state of Baden-Württemberg as an example. The article first briefly introduces the legislative background of inclusive education in Germany, then the text presents the basic types of co-teaching and reflects on their applicability in the field of special education. Data on the situation in Germany were collected through interviews with experts and further processed in the framework of research on the co-teaching method, which is being carried out by a team from Charles University, Department of Andragogy and Management, Faculty of Education.
Key words: co-teaching, special educational needs, inclusiv education

Photo by Atikah Akhtar on UnsplashPhoto by Atikah Akhtar on Unsplash

Úvod

Na Katedře andragogiky a managementu vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy je řešen projekt TA ČR1, který vyvíjí a zkoumá potenciál nové metody virtuálního co-teachingu. V rámci výzkumných aktivit se také věnuje analýze a popisu stávajících forem co-teachingu a jejich aplikaci v praxi. Jednou z možností jeho využití je oblast speciálně-pedagogická, konkrétně při tzv. společném a inkluzivním vzdělávání. V německých zemích je co-teaching nejvíce aplikován právě při vzdělávání dětí v tzv. komunitních školách (Gemeinschaftsschulen, Stadtteilschulen), které se profilují jako inkluzivní školy s cílem vzdělávat skutečně všechny děti společně.

Vznikají v posledních letech jako odpověď na dlouhodobě kritizovanou předčasnou segregaci dětí do různých vzdělávacích proudů a nabízejí alternativu jednotné navazující školy pro všechny děti až do ukončení celého sekundárního vzdělávání (viz např. Kříž a kol., 2021; Veteška a kol., 2020; Svobodová a kol., 2021). Společné vzdělávání klade samozřejmě zvýšené nároky na pedagogickou práci v silně heterogenním kolektivu, proto může být co-teaching založený na spolupráci běžného a speciálního pedagoga vhodným řešením.

Hlavní část

Společné vzdělávání je celosvětový trendem a tématem vzdělávacích politik všech rozvinutých zemí. Jsou k dispozici statistické ukazatele, které porovnávají počty integrovaných žáků v jednotlivých státech, jejich podíl a způsob jejich vzdělávání (např. Zahořáková a Kala, 2014 nebo Prokosheva, Sidorkin a Zavadilová, 2016) a postupný trend snižování důsledků segregace ve vzdělávání je zakotven i v nadnárodních koncepčních dokumentech (např. Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, 2006, Statement on…, 2014).

V Německu došlo na základě ratifikace Úmluvy (v květnu 2009) k postupnému omezování speciálních škol a k rozšiřování společného vzdělávání intaktních žáků a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP)2 (např. Hollenbach-Biele a Kober, 2014, Unesco, 2014). Na základě novelizace legislativních dokumentů našli speciální pedagogové uplatnění ve standardních školách a některé spolkové země začaly vedle víceletých gymnázií a méně náročných sekundárních škol vytvářet koncept jednotné komunitní školy (např. Hinz a Boban, 2009, Kultusministerkonferenz, 2010, Kuschnereit, Reichmann a Stessun, 2016, die Gemeinschaftsschule…, nedatováno). V souvislosti s ratifikací Úmluvy a přijatými legislativními změnami v Německu se postupně zvyšuje podíl žáků se SVP v hlavním vzdělávacím proudu, v některých spolkových zemích například ze 14,5 % ve školním roce 2008/2009 (tj. před novelizovaným vzděláváním) na 54 %, ve spolkové zemi Baden-Württemberg se jednalo téměř o 30 % žáků v hlavním proudu (Hollenbach-Biele, 2014, Unesco, 2014). V současné době se celoněmecký průměr dětí se SVP vzdělávaných v hlavním proudu pohybuje kolem 50 %, přičemž v Baden-Württemberg 35 % (Anders, 2020).

Během několika pobytů v Německu měla autorka možnost navštívit a hospitovat na více komunitních školách. Konkrétně navštívila inkluzivní školy ve spolkových zemích Hamburg v roce 2018 a 2019 (tzv. Stadtteilschulen) a Baden-Württemberg (tzv. „Gemeinschaftsschulen“) v roce 2021. V těchto školách pozorovala výuku vedenou metodou co-teaching a hovořila s učiteli, speciálními pedagogy, asistenty a vedením školy.

V německých inkluzivních školách tvoří pedagogický sbor vedle standardních učitelů i poměrně početná skupina speciálních pedagogů3, kteří mají inkluzivní vzdělávání na starosti a zodpovídají za podporu potřebným žákům, učitelům i rodičům. Řada hodin (všechny hlavní naukové předměty) je obsazena dvěma pedagogy a vedena co-teachingem. Obdobně je vedeno i třídnictví, o které se v komunitních školách dělí speciální a běžný pedagog. Model co-teachingu jako vhodný způsob inkluzivního vzdělávání popisuje například již Antia (1999) a potvrzuje význam správně nastavené spolupráce a rozdělení jednotlivých kompetencí mezi speciálním a běžným pedagogem. Co-teaching usnadní žákům se speciálními vzdělávacími potřebami pochopení učiva, garantuje speciálně pedagogické přístupy v inkluzivní třídě, umožní učiteli učit rozdílné žáky a individualizovat (Magiera, Smith, Zigmond a Gebauer, 2005).

V komunitních školách sleduje co-teaching u žáků se SVP následující tři cíle:

  1. Optimalizovat a individualizovat vzdělávání, formy a metody a tím maximálně rozvíjet potenciál všech žáků
  2. Využít tyto hodiny pro přímou speciálně pedagogickou intervenci
  3. Zamezit narušování pedagogického procesu a zjednodušit práci a třídní management heterogenních skupin

Pro dosažení stanovených cílů se v Baden-Württembergu využívají především tyto modely co-teachingu (viz také Veteška a kol., 2020, Kursch, 2021):

  1. Jeden učí a druhý pozoruje. Tento model je využíván především pro diagnostiku žáků, kdy umožňuje speciálnímu pedagogovi sledovat dění, dynamiku třídy a zapojení žáků se SVP do výuky. Rovněž se využívá i při třídnických hodinách, kde se sleduje zapojení dětí se SVP do kolektivu třídy.
  2. Alternativní výuka. Model, který umožní oddělit určitou skupinu žáků a vzdělávat je odděleně, tj. například konkrétně s žáky se SVP docvičit problematické oblasti, případně nacvičit a vysvětlit vhodné sociální chování a připravit je na navazující spolupráci s intaktními žáky.
  3. Jeden učí, druhý asistuje. Zde se jedná o podobný model známý z českých škol, ve kterých jsou zapojeni asistenti pedagoga. Nicméně v německých školách se takto jedná skutečně o speciálně pedagogickou asistenci, která doplňuje ještě případnou osobní asistenci, kterou někteří žáci s těžším postižením také využívají.
  4. Paralelní výuka. Model, který je obdobou alternativní výuky, nicméně realizovaný převážně v jedné místnosti, kde mohou žáci s různými potřebami přímo ve společné výuce využívat vnitřně diferencovaný přístup.

Obecně je v německých inkluzivních školách nastaven systém, ve kterém žáci pracují podle individuálních vzdělávacích programů, které vychází z minimálního základu určeného pro všechny žáky, který se individuálně rozvíjí a rozšiřuje dle schopností a možností jednotlivců. Obdobný přístup k učivu popisuje i Vomáčková a kol. (2015), která zdůrazňuje, že právě správné uzpůsobení učiva a individuální postup jednotlivce umožní i žákům se speciálními vzdělávacími potřebami zažívat úspěch ve většinové škole. Němečtí učitelé disponují také například učebnicemi z jednoho vydavatelství, které existují ve třech verzích a jsou zpracované tak, aby byly přístupné žákům všech schopností, tj. například zjednodušený obsah pro žáky s lehkým mozkovým postižením a rozšířený obsah pro nadané žáky, což jim právě relativně snadno umožní individuální přizpůsobení probírané látky potřebám jednotlivých žáků. Kromě týmové výuky jsou k dispozici i osobní asistenti pro žáky s výraznými potížemi a potřebami. Materiály určené pro práci se žáky s SPU jsou dobře propracované, zaměřené na zvládnutí učiva a rozvoj potřebných kompetencí, žáci mají možnost navštěvovat ve škole vrstevnické podpůrné skupiny zaměřené na nácvik sociálních dovedností, seznamují se s možnostmi budoucího zaměstnání a mají i vlastní terapeutické skupiny. 4

Závěr

V České republice byla rovněž realizována řada výzkumných šetření a rozsáhlých projektů věnujících se inkluzivnímu vzdělávání a inkluzivní didaktice (např. Bartoňová a Vítková, 2013, Vomáčková a kol., 2015 či rozsáhlé šetření Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR realizované na Univerzitě Palackého v letech 2013-2015), které se zaměřují právě na téma inkluzivní didaktiky a vzdělávání žáků s SPU v běžných školách. Role učitele je definována jako klíčová (např. také Čadová, 2015) a právě on je důležitým aktérem úspěšného inkluzivního přístupu, přičemž je zásadní kvalitní připravenost učitele na tuto roli, která není v systému přípravy vzdělávání učitelů České republiky adekvátně zajištěna (Vomáčková a kol., 2015).

Význam spolupráce mezi standardním učitelem a odborníky z oblasti speciální pedagogiky, tj. školská poradenská zařízení, školní speciální pedagogové či asistenti pedagoga jsou považování za zásadní podporu inkluzivního způsobu vzdělávání (např. Čadová, 2015, Morávková Vejrochová a kol., 2015). Ze zmíněných šetření a projektů vyplývá jednoznačně nutnost a potřebnost týmové spolupráce pro realizaci úspěšného inkluzivního vzdělávání. V rámci dokumentů zpracovaných v České republice je za týmovou spolupráci zpravidla považována spolupráce školy a školského poradenského zařízení či učitele a asistenta pedagoga. Co-teaching, tj. obsazení výuky týmem speciálního a běžného učitele, v našem prostředí standardně zaveden není.

Speciálně pedagogická oblast tedy tvoří další vhodné pole pro využití metody co-teachingu a možnosti skutečně individualizované práce v heterogenním prostředí dětí s různými vzdělávacími potřebami. V kontextu současných prohlubujících se rozdílů mezi jednotlivými dětmi vlivem distančního vzdělávání (viz také Pavlas, Zatloukal a Andrys, 2021) by se mohl co-teaching jevit také jako vhodná podpora v období návratu k prezenčnímu vzdělávání.

Autorka: Mgr. Zuzana Svobodová, Ph.D., DBA
Katedra andragogiky a managementu vzdělávání, Pedagogická fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Seznam použitých zdrojů

ANDERS, Florentine, 2020. Ländervergleich. Ländervergleich Inklusionsquote an Schulen wächst weiter. In: Das Deutsche Schulportal [online]. [cit. 2021-10-6]. Dostupné z: https://deutsches-schulportal.de/schulkultur/laendervergleich-inklusions...

ANTIA, Shirin, D., 1999. The roles of special educators and classroom teachers in an inclusive school. Journal of deaf studies and deaf education [online]. 1999, 4, 203 [cit. 2021-10-06]. ISSN 10814159.

BARTOŇOVÁ, Miroslava a Marie VÍTKOVÁ, 2013. Vzdělávání se zaměřením na inkluzivní didaktiku a vyučování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole hlavního vzdělávacího proudu: Education focusing on inclusive didactics and teaching pupils with special educational needs in mainstream schools. Brno: Masarykova univerzita. ISBN 978-80-210-6678-6.

ČADOVÁ, Eva a kol., 2015. Katalog podpůrných opatření pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu tělesného postižení nebo závažného onemocnění: dílčí část. Olomouc: Univerzita Palackého. ISBN 978-80-244-4687-5

Die Gemeinschaftsschule – eine Schule, alle Abschlüsse im Blick. In: Ministerium für Kultus, Jugend und Sport Baden - Württemberg [online]. [cit. 2021-10-06]. Dostupné z: https://km-bw.de/,Lde/startseite/schule/Gemeinschaftsschule

HINZ, Andresa a Ines BOBAN, 2009. Inklusive Pädagogik in der Schule. Zeitschrift für Heilpädagogik. 2009, 5, 171-179.

HOLLENBACH-BIELE, Nicole a Ulrich KOBER, 2014. Update Inklusion – Datenreport zu den aktuellen Entwicklungen [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung [cit. 2021-10-06]. Dostupné z: https://www.bertelsmann-stiftung.de/fileadmin/files/BSt/Publikationen/Gr...

KŘÍŽ, Jaroslav et al., 2021. Edukace jako nástroj prevence sociální exkluze v Ústeckém kraji. Praha: Česká andragogická společnost, 203 s. ISBN 978-80-907809-0-3.

KULTUSMINISTERKONFERENZ. Pädagogische und rechtliche Aspekte der Umsetzung des Übereinkommens der Vereinten Nationen vom 13. Dezember 2006 über die Rechte von Menschen mit Behinderungen (Behindertenrechtskonvention - VN-BRK) in der schulischen Bildung. In: 2010. Dostupné také z: http://www.kmk.org/fileadmin/Dateien/veroeffentlichungen_beschluesse/201...

KURSCH, Martin, 2021. Skrytý potenciál virtuálního co-teachingu. Prohuman [online]. [cit. 2021-10-6]. ISSN 1338-1415. Dostupné z: https://www.prohuman.sk/pedagogika/skryty-potencial-virtualniho-co-teach...

KUSCHNEREIT, Andreas, Michael REICHMANN a Petra STESSUN, 2016. Hamburgs weiterführende Schulen [online]. Hamburg: Behörde für Schule und Berufsbildung, 2016 [cit. 2021-10-06]. Dostupné z: http://www.hamburg.de/contentblob/2036990/38e7d43d54dcccc3e0c66f1ae240ee...

MAGIERA, Kathleen, Cynthia SMITH, Naomi ZIGMOND a Kelli GEBAUER, 2005. Benefits of Co-Teaching in Secondary Mathematics Classes. Teaching Exceptional Children [online]. 2005, 37(3), 20-24 [cit. 2021-10-06]. ISSN 00400599.

MORÁVKOVÁ VEJROCHOVÁ, Monika, 2015. Standard práce asistenta pedagoga. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 978-80-244-4722-3.

PAVLAS, Tomáš, ZATLOUKAL, Tomáš a Ondřej ANDRYS, 2021. Návrat žáků k prezenčnímu vzdělávání v základních a středních školách: Tematická zpráva [online]. Praha: ČŠI [cit. 2021-10-6]. ISBN 978-80-88087-53-3. Dostupné z: https://csicr.cz/cz/Aktuality/Tematicka-zprava-%E2%80%93-Navrat-zaku-k-p...

PROKOSHEVA, Sasha, Oleg SIDORKIN a Barbora ZAVADILOVÁ, 2016. Inkluzívní vzdělávání v České republice: regionální perspektiva [online]. Praha: Nadace Open Society Fund, 2016 [cit. 2021-10-06]. Dostupné z: http://osf.cz/wp-content/uploads/2016/08/Nadace_OSF-Inkluzivni_vzdelavan...
Statement on Promoting Inclusive Education Systems in Europe. In: IncluD-Ed [online]. Brusel, 2014 [cit. 2021-10-06]. Dostupné z: http://www.includ-ed.eu/sites/default/files/statement_inclusive_educatio...

SVOBODOVÁ, Zuzana, KURSCH, Martin a Jaroslav VETEŠK, 2021. Problems and obstacles of distance learning in the point of view of primary school teachers in the “Covid period”. In Proceedings of the International Conferences Mobile Learning 2021 (ML 2021) and Educational Technologies 2021 (ICEduTech 2021), virtual 3-5 March 2021. Lisboa: IADIS, 2021, s. 83-90. ISBN 978-989-8704-28-3.

Úmluva o právech osob se zdravotním postižením. In: 2006. Dostupné také z: https://www.vlada.cz/assets/ppov/vvzpo/dokumenty/Umluva-ve-sbirce.pdf

UNESCO. Inklusion: Leitlinien für die Bildungspolitik [online], 2014. Bonn: Deutsche UNESCO-Kommission e.V, 2014 [cit. 2021-10-06]. ISBN 978-3-940785-55-8. Dostupné z: https://www.unesco.de/fileadmin/medien/Dokumente/Bildung/2014_Leitlinien...

VETEŠKA, Jaroslav, KURSCH, Martin, SVOBODOVÁ, Zuzana, TURECKIOVÁ, Michaela a Lucie

PAULOVČÁKOVÁ, 2020. Longitudal co-teaching projects – scoping review. 17th International Conference On Cognition And Exploratory Learning In Digital Age. pp. 115-123. ISBN 978-989-8704-22-1.

VOMÁČKOVÁ, Helena, 2015. Výzkumný pohled na inkluzi a její determinanty. Ústí nad Labem: Pedagogická fakulta Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. ISBN 978-80-7414-933-7.

ZAHOŘÁKOVÁ, Renáta a Petr KALA, 2016. Inkluzivní vzdělávání ve vybraných evropských státech: Srovnávací studie [online]. Kancelář Poslanecké sněmovny [cit. 2021-10-06]. Dostupné z: www.psp.cz/sqw/ppi.sqw?d=1


1 Nová metoda vzdělávání pro 21. století: Virtual-Co-Teaching, č. projektu TL03000133
2 V Německu jsou označováni jako žáci s potřebou podpory (Schüler mit Förderbedarf)
3 Například na cca 1200 žáků připadá ve škole cca 100 učitelů, které doplňuje 16 speciálních a 3 sociální pedagogové. Další členy týmu tvoří osobní asistenti a vychovatelé
4 Tyto údaje byly získány rozhovory s pedagogy při návštěvách něm

Ponuka vzdelávania


Radi publikujete ale nemáte dobrú skúsenosť s inými časopismi? Publikujte články v časopise Prohuman a podcasty na Prohuman AI. Hľadáme práve Vás!