Rozvojovka v praxi: Naslouchat příběhům z bosenských rodin

okt 27 2017

Studenti oboru Mezinárodní rozvojová studia měli začátkem léta možnost vyjet na desetidenní exkurzi do Bosny a Hercegoviny (BiH) – jedné z tzv. programových zemí Zahraniční rozvojové spolupráce České republiky díky podpoře České rozvojové agentury. Součástí výjezdu byly především návštěvy desítky vládních i nevládních organizací, které se zabývají problematickými otázkami společnosti v BiH (chudobou, nezaměstnaností, politickými problémy) a jejich možnými způsoby řešení.

Dnes je to již více než dvacet let od doby, co v Bosně a Hercegovině (BiH) skončila krutá Bosenská válka mezi třemi hlavními národnostními skupinami. Přesto tam lze stopy války vidět na mnoha místech i v této době. Omítky budov, rozstřílené zbraněmi; torza staveb; dle veřejného mínění nepříliš funkční vláda a především chladné vztahy mezi třemi hlavními etnickými skupinami – Srby, Bosňáky a Chorvaty. I v dnešní době je zcela běžná: oddělená výuka ve školách; města neoficiálně rozdělená podle převahy etnických skupin či vzájemná nesnášenlivost. Všechny tyto problémy se snaží tato balkánská země i mezinárodní společenství (Evropské unie nebo Organizace spojených národů) již dlouhodobě řešit.

Ani Česká republika však nestojí stranou. Česká rozvojová spolupráce s BiH je zaměřena především na oblasti státní správy, otázky občanské společnosti, ochranu životního prostředí, nebo zefektivňování procesu výroby elektrické energie. Instituce zabývající se všemi těmito oblastmi rozvoje měli studenti Katedry rozvojových a environmentálních studií (KRES) z Univerzity Palackého v Olomouci v rámci své nedávné exkurze možnost navštívit.

Vidět v terénu pozitivní příklady rozvojové spolupráce

Hlavním místem exkurze bylo město Sarajevo. Studenti však také navštívili město Mostar, ve kterém měli možnost zavítat do kanceláře United Nations Development Programne (UNDP) nebo se účastnit setkání se zástupci Nansen Dialog Centre, které vykonává intenzivní činnost a široké spektrum aktivit, zaměřených nejen na zlepšování vztahů ve společnosti, mezi třemi hlavními etniky v BiH. Ta spolu již dlouhá léta vedou táhlé spory a vztahy mezi nimi jsou typicky chladné.

Dalšími místy na programu byla např. města Doboj nebo Tešanj, kde pracovníci firmy Geotest mladým lidem z Olomouce představili své rozvojové projekty v terénu. Šlo především o exkurzi do regionální skládky odpadu ve městě Doboj či prohlídku projektu výstavby fóliovníků, na jejichž pořízení byly použity finanční prostředky České a Tešanjské rozvojové agentury. Cílem realizace tohoto projektu je především podpora místních komunit v oblasti potravinové a finanční soběstačnosti. V praxi tedy farmář vypěstuje ve fóliovníku různé druhy zeleniny, z nichž si část nechá pro vlastní spotřebu. Většinu však prodá na místním trhu, za což utrží peníze. Toto je pro místní obyvatelstvo velmi důležité, neboť (vinou politické nestability v zemi) je velice obtížné získat s Bosně a Hercegovině zaměstnání a lidé mnohdy žijí téměř na hranici chudoby, ne-li pod ní.

Stipendia pro bosenské studenty na českých univerzitách

Studenti KRES navštívili také Velvyslanectví ČR v Sarajevu. Tam se dozvěděli mnoho informací o příležitostech, které Česko Bosně a Hercegovině nabízí. Mimo jiné jde o stipendia pro bosenské studenty a vytváření míst na českých univerzitách či pomoc při realizaci rozvojových projektů Zahraniční rozvojové spolupráce ČR. Návštěva této instituce byla v mnoha ohledech užitečná a zásadní. Právě tato instituce totiž mnohdy spojuje dvě podstatné části rozvojových projektů – jejich návrh a vznik v ČR a pak realizaci v BiH. Zde si tedy studenti měli možnost spojit teoretické znalosti o rozvojové spolupráci ČR se slovy a zkušenostmi pana velvyslance a celé skupiny českých rozvojových pracovníků v BiH.

Vysokoškoláci z Olomouce se také setkali se studenty z gymnázia ve městě Stolac, se kterými strávili několik hodin a slyšeli nespočet autentických příběhů z bosenských rodin. Vyměňovali si navzájem poznatky, ale především hodně naslouchali vyprávění o historii a pojetí celého krvavého konfliktu z let 1992–95. Bylo to dost emotivní, ale také poučné.

Celých deset dní exkurze se stalo pro celou výpravu z Univerzity Palackého neopakovatelnou zkušeností a jedinečným zážitkem, ze kterého si všichni odnesli nejen spoustu nově nabytých vědomostí, ale hlavně touhu a motivaci přispět ke změně aktuální situace v Bosně a Hercegovině a dalších zemí v rámci priorit Zahraniční rozvojové spolupráce České republiky.

Text: Kateřina Biolková, Foto: studenti KRES PřF UP v Olomouci