Review of a Professional Lecture: Psychology of Serial Killers
Abstrakt: Předložená recenze analyzuje odbornou přednášku PhDr. Andreje Drbohlava, DBA na téma psychologie sériových vrahů, realizovanou v lednu 2026 v Hradci Králové v rámci přednáškové tour Institutu behaviorálních studií – IBSARO. Text reflektuje hlavní teoretické i aplikační roviny přednášky, zejména vývojové souvislosti vzniku extrémního násilného chování, roli traumatických zkušeností v dětství, význam sociálního prostředí a kumulaci rizikových faktorů. Pozornost je věnována konceptu psychopatické osobnosti, diagnostickým nástrojům včetně škály PCL-R, fenoménu nápodoby, fascinace násilím a hybristofilie. Recenze rovněž zdůrazňuje význam mezioborového přístupu a preventivních intervencí v práci s ohroženými dětmi a dospívajícími. Cílem textu je zhodnotit odborný přínos přednášky pro pomáhající profese a přispět k diskusi o možnostech včasné identifikace a prevence závažných poruch chování.
Klíčová slova: Sériový vrah, behaviorální patologie, psychopatie, vývojové trauma, sociální patologie, prevence kriminality, práce s mládeží, pomáhající profese
Abstract: This review analyzes the professional lecture by PhDr. Andrej Drbohlav, DBA on the psychology of serial killers, delivered in January 2026 in Hradec Králové as part of the IBSARO – Institute of Behavioral Studies lecture tour. The text reflects the main theoretical and applied dimensions of the lecture, particularly the developmental origins of extreme violent behavior, the role of childhood trauma, the influence of social environment, and the accumulation of risk factors. Attention is paid to the concept of psychopathic personality, diagnostic tools including the PCL-R scale, as well as to the phenomena of imitation, fascination with violence, and hybristophilia. The review also emphasizes the importance of interdisciplinary approaches and preventive interventions in work with at-risk children and adolescents. The aim of the article is to assess the professional contribution of the lecture for helping professions and to contribute to the discussion on early identification and prevention of severe behavioral disorders.
Key words: Serial homicide, behavioral pathology, psychopathy, developmental trauma, social pathology, crime prevention, youth at risk, helping professions
Úvod
Problematika extrémních forem násilného chování, zejména sériových vražd, představuje dlouhodobě významné téma pro psychologii, psychiatrii, sociální práci, etopedii či kriminalistiku. Přestože je tento fenomén na našem území relativně vzácný, jeho společenský dopad je mimořádný a přitahuje značnou pozornost odborné i laické veřejnosti. Odborná přednáška PhDr. Andreje Drbohlava, DBA – Psychologie sériových vrahů, realizovaná v rámci lednové přednáškové tour v roce 2026, nabídla posluchačům komplexní pohled na vznik, vývoj a projevy pachatelů násilné trestné činnosti v kontextu psychopatologie, vývojového traumatu a sociálních determinant.
Přednáška v Hradci Králové se setkala s mimořádným zájmem publika. Mezi účastníky byli zastoupeni studenti psychologie, sociální pedagogiky, etopedie a příbuzných oborů, stejně jako odborníci z praxe – psychologové, sociální pracovníci, vychovatelé, pedagogové, policisté, lékaři či zaměstnanci věznic. Významná byla rovněž účast neodborné veřejnosti, což svědčí o vysoké společenské relevanci tématu.
Konceptuální rámec přednášky
Doktor Drbohlav vystavěl přednášku na vývojovém modelu, který chápe sériového vraha nikoliv jako izolovaný patologický fenomén, ale jako výsledek dlouhodobé interakce biologických predispozic, traumatických zkušeností, dysfunkční socializace a selhávajících ochranných faktorů. Základní otázky – kdo je sériový vrah, jak myslí, jak žije a jaká je jeho životní trajektorie – byly systematicky rozpracovány v jednotlivých vývojových etapách.
Významná pozornost byla věnována dětství a adolescenci jako klíčovým obdobím formování osobnosti. Opakovaně zaznívalo, že u řady pachatelů se objevuje kumulace rizikových faktorů: citová deprivace, zanedbávání, fyzické a sexuální zneužívání, hostilita ke zvířatům, poruchy vazby, patologické rodičovské vzorce a přítomnost závislostí v rodině. Tyto faktory jsou v souladu s poznatky vývojové psychologie i sociální patologie, které dlouhodobě upozorňují na vztah mezi traumatem v dětství a pozdějším antisociálním chováním.
Přednášející rovněž upozornil na problematiku prevalence patologie rodičů u dětí a mladistvých umístěných ve výchovných ústavech, což má zásadní význam pro institucionální péči a preventivní intervence. V tomto kontextu byly zmíněny i specializované terapeutické režimy na odděleních ve výchovných ústavech (např. VÚ Boletice, VÚ Husův domov Dvůr Králové nad Labem, VÚ Ostrava-Hrabůvka – Janová), kde jsou umisťováni mladiství s extrémními poruchami chování – oddělení EPCHO či oddělení pro děti experimentující s návykovými látkami a drogově závislé.
Psychopatická osobnost a diagnostické nástroje
Samostatná část byla věnována problematice psychopatické osobnosti, včetně představení základních diagnostických charakteristik a behaviorálních projevů. Doktor Drbohlav pracoval s konceptem psychopatie jako komplexního syndromu zahrnujícího afektivní chlad, absenci empatie, manipulativnost, impulzivitu a poruchu morálního uvažování.
Z odborného hlediska bylo přínosné zařazení PCL-R škály jako standardizovaného nástroje pro hodnocení psychopatických rysů. Přednášející upozornil na rozdíl mezi klinickou diagnózou a laickým používáním pojmu „psychopat“, který bývá často nadužíván a zkreslen mediálními stereotypy, to je v podstatě případ i nadužívaného ADHD. Tento akcent je důležitý zejména pro pomáhající profese, kde může nepřesné označování klientů vést k chybným intervencím i stigmatizaci.
Současně bylo zdůrazněno, že psychopatie sama o sobě automaticky neznamená násilné chování, avšak v kombinaci s dalšími rizikovými faktory může významně zvyšovat pravděpodobnost závažné kriminality.
Fenomén nápodoby, fascinace a hybristofilie
Významným tematickým okruhem byla problematika fascinace násilím a mechanismů nápodoby, zejména v kontextu mediální reprezentace sériových vrahů. Přednášející Drbohlav upozornil na nebezpečí romantizace pachatelů v populární kultuře a na skutečnost, že u predisponovaných jedinců může mediální pozornost posilovat fantazijní scénáře a identifikaci s násilnými vzory.
V tomto rámci byly zmíněny i fiktivní postavy (např. Dexter) a jejich vliv na vnímání násilí v širší společnosti. Z odborného hlediska bylo přínosné jasné oddělení fikce od reality a poukázání na zásadní rozdíly mezi narativní konstrukcí a skutečnými projevy psychopatologie.
Specifickým fenoménem, který zaujal značnou pozornost publika, byla hybristofilie, tedy přitažlivost k pachatelům násilných trestných činů. Přednášející tento jev zasadil do kontextu poruch attachmentu, nízké sebehodnoty a patologických vztahových vzorců, čímž přispěl k hlubšímu porozumění motivacím osob, které vstupují do vztahů s odsouzenými vrahy či je aktivně obhajují. Výjimkou ani není, když sérioví vrazi obdrží i tisíce milostných dopisů ročně od žen, které jsou přitahovány nejen osobností pachatele, ale i samotnou povahou činu.
Edukativní potenciál konkrétních případů
Didakticky velmi efektivním prvkem přednášky bylo využití konkrétních případových studií, které byly prezentovány nikoli senzacechtivě, ale v kontextu vývojových a psychologických souvislostí. Zazněla jména jako Jeffrey Dahmer, Edmund Kemper, Richard Kuklinski či Aileen Carol Wuornosová, vždy však ve vazbě na jejich životní historii, typ traumatu a specifické projevy patologie.
Tento přístup umožnil posluchačům lépe pochopit, že extrémní násilí nevzniká náhle, ale je výsledkem dlouhodobého procesu, v němž se kumulují rizikové faktory. Pro odbornou veřejnost má tento způsob prezentace značný vzdělávací potenciál, neboť propojuje teorii s praxí a podporuje komplexní, nikoli redukcionistické vnímání pachatelů
Diskuse a lokální kontext
Závěrečná část přednášky byla věnována diskusi, která potvrdila vysokou míru angažovanosti publika. Dotazy směřovaly jak k obecné problematice prevence, tak k možnostem včasné identifikace rizikových jedinců v pedagogickém a sociálním systému.
Významným momentem byla i otázka týkající se konkrétního případu mladistvého pachatele násilného činu v Hradci Králové, která otevřela debatu o limitech preventivních mechanismů a roli institucí při práci s ohroženými dětmi a dospívajícími.
Hodnocení odborné úrovně a přínosu pro praxi
Přednášku lze hodnotit jako vysoce odborně fundovanou, přehledně strukturovanou a současně srozumitelnou pro širší publikum. Doktor Drbohlav prokázal hlubokou orientaci v oblasti behaviorální patologie i kriminalistické psychologie a dokázal propojit teoretické koncepty s konkrétními kazuistikami z domácí i zahraniční praxe.
Z hlediska pomáhajících profesí je přínosné zejména zdůraznění významu včasné intervence, práce s traumatem a systematické podpory rodin v riziku. Přednáška nepůsobila deterministicky ani fatalisticky, ale spíše akcentovala možnosti prevence, pokud jsou rizikové faktory rozpoznány včas a pokud existuje funkční mezioborová spolupráce.
Záver
Přednáška Psychologie sériových vrahů PhDr. Andreje Drbohlava, DBA představuje kvalitní příspěvek k odborné diskusi o extrémních formách násilného chování a jejich vývojových souvislostech. Nabízí komplexní pohled, který propojuje psychopatologii, sociální faktory i institucionální realitu práce s ohroženými dětmi a dospívajícími.
Pro odbornou veřejnost představuje přednáška cenný zdroj poznatků využitelných v klinické, pedagogické i sociální praxi, pro studenty pak srozumitelný most mezi teorií a reálnými případy. Vysoký zájem publika napříč profesemi potvrzuje, že podobně koncipované vzdělávací akce mají v českém i slovenském prostředí své nezastupitelné místo.
Autor: Bc. Jan Brychta, Ed.D.
Domov mládeže, Hotelová škola Poděbrady
Autor působí jako vychovatel na Domově mládeže Hotelové školy v Poděbradech. Absolvoval studium vychovatelství, resocializační a penitenciární pedagogiky a managementu vzdělávacích institucí. Aktuálně se vzdělává v sociální práci. Profesně se zabývá poruchami chování adolescentů.
Zdroje
DRBOHLAV, A. Psychologie sériových vrahů. (přednáška) Hradec Králové: IBSARO – Institut behaviorálních studií, 9. 1. 2026.