PhDr. et Bc. TÓTH, Marcel: Monitorovací systém dávkovania liekov – MSDL vhodný pre osoby, ktoré dlhodobo užívajú lieky v sociálnych zariadeniach a v domácom prostredí. Hlavnou témou tohto príspevku je monitorovací systém dávkovania liekov, zvaný ako MSDL, a liekový manažment v zariadeniach sociálnych služieb. Cieľom príspevku je poskytnúť základné informácie o liekovom manažmente pre klientov v zariadení sociálnych služieb. Základom je preskúmanie manažmentu liekov v zariadeniach sociálnych služieb so zameraním na oblasti predpisovania liekov zo strany ošetrujúceho lekára a špecialistu, podávania a likvidácia liekov.

Problematika kognitivního deficitu, potažmo demence, se stává stále více aktuálním tématem nejen odborné, ale i laické veřejnosti. Rostoucí prevalence a incidence nemoci, společně se stárnutím obyvatelstva, s sebou přináší obrovské dílčí i celospolečenské problémy, na které je nutné adekvátně a zejména rychle reagovat. Jedním z nich je včasná, respektive časná diagnostika demence

Předkládaný text se snaží uvést do problematiky poskytování laické ošetřovatelské péče o terminálně nemocného v domácím prostředí, představit možnosti řešení, případně identifikovat limity pro rozhodnutí poskytovat tuto péči. Základním předpokladem a rozhodujícím faktorem pro poskytování takovéto péče je skutečnost, že rodina bude vůbec ochotna takovouto péči poskytnout. Toto rozhodnutí pak může být podpořeno tím, že vůbec bude na takovouto péči personálně i věcně vybavena a v neposlední řadě bude umět takovouto péči poskytnout. Laická péče v domácím prostředí stojí na třech pilířích uvozených slovesy „chtít“, „moci“ a „umět“. Každý z těchto pilířů může mít jako oporu, tak i odpor v rodině, státu, zdravotně sociální a zaměstnanecké politice. Předložený článek se snaží stručně tyto faktory uvést a popsat s možnou vzájemnou vazbou a interakcí.

Nové technológie, modernizácia, rýchly životný štýl prinášajú okrem pokroku aj zvyšujúcu sa incidenciu civilizačných chorôb a zároveň potrebu praktizovať sociálnu prácu v najrôznejších sférach. Cieľom článku je teoreticky vypracovať úlohu sociálnej práce pri práci s onkologickým pacientom. Pri objasňovaní autori vychádzajú z holistického prístupu.

Malnutrícia je nezávislým rizikovým faktorom vedúcim k vyššej morbidite, predĺženiu hospitalizácie, k vyššiemu počtu rehospitalizácií, predĺženiu rekonvalescencie a k vyššej mortalite. Nezanedbateľné sú aj ekonomické dôsledky spojené s liečbou komplikácií. Podvýživa predstavuje komplexný problém, ktorý sa netýka len rozvojových krajín, ale aj krajín s vyspelým zdravotníctvom. Cieľom nášho príspevku je poskytnúť stručný pohľad na jednotlivé typy malnutrície a priblížiť jej etiológiu so zameraním na dôvody, pre ktoré dochádza k jej prehĺbeniu v zdravotníckom zariadení. Stručne popíšeme jej dopady na morfológiu a funkciu orgánových systémov a zmienime sa aj o diagnostike a manažmente podvýživy v zdravotníckom zariadení.

Slova jako agresivita, agrese, útok, slýcháme dnes a denně. Agresivní chování je přirozenou výbavou všech živých tvorů k jejich přežití. Sestra se ve své profesi může setkat s agresivním pacientem prakticky na jakémkoli oddělení a na jakékoli ambulanci. Co dělat, setká-li se sestra s agresivním pacientem? Jak poznat, že se blíží nebezpečí? Jak adekvátně reagovat a komunikovat s agresivním pacientem? Na to dává odpověď následující článek.