Ergoterapie v geriatrii - Možnosti individuální ergoterapie u seniorů v pobytovém zařízení

nov 11 2012

Druhý díl miniseriálu o ergoterapii v geriatrii přibližuje dvě základní oblasti ergoterapeutického působení u seniorů – podporu soběstačnosti a aktivizaci. Představuje aktivity všedního dne a velmi stručně nastiňuje některé možnosti individuální aktivizace.

Přestože se následující článek zabývá možnostmi ergoterapie u seniorů v pobytovém zařízení, mnohé z dále uvedeného lze aplikovat také v prostředí domácím. Jen pro úplnost na tomto místě uvádím aktivity, které jsou specifické spíše pro ergoterapii v domácím prostředí seniora, ale které nejsou předmětem tohoto článku: poradenství a návrhy ohledně vybavení bytu, úprava prostředí, prevence pádů, spolupráce s rodinnými příslušníky, nácvik soběstačnosti ve vlastním prostředí, snaha o co nejdelší udržení seniora v domácím prostředí.

Podpora soběstačnosti – nácvik a podpora ADL

Individuální ergoterapie u seniorů se opírá o dva základní pilíře: o podporu soběstačnosti a aktivizaci. Jak jste si mohli přečíst v minulém článku, obor ergoterapie usiluje u svých klientů a pacientů o maximální míru soběstačnosti a participaci ve společnosti. V oblasti soběstačnosti se ergoterapie zaměřuje na nácvik a podporu běžných denních činností označovaných jako ADL (z anglického Activities of Daily Living). ADL lze dále rozdělit na dvě skupiny, kdy první zvaná pADL (personální, osobní, bazální činnosti) zahrnuje následující aktivity:
- příjem jídla a pití,
- koupání/sprchování,
- osobní hygiena a péče o vzhled,
- oblékání včetně obouvání,
- použití toalety a hygiena po použití toalety,
- ovládání močení a vyprazdňování stolice,
- péče o osobní pomůcky či prostředky.

Nástavbou k personálním ADL jsou pak instrumentální aktivity, tzv. iADL, zahrnující:
- vedení a údržbu domácnosti (např. úklid, vaření, nakupování),
- hospodaření a manipulaci s penězi,
- mobilitu v komunitě (např. cestování dopravními prostředky),
- péči o druhé a domácí zvířata,
- péči o vlastní zdraví (výživa, pohyb).

Cílem ergoterapie je pak nácvik těchto dovedností, hledání případných alternativ a doporučování kompenzačních pomůcek včetně případné úpravy prostředí.
V pobytovém zařízení pro seniory nejčastěji navrhujeme a doporučujeme následující pomůcky: podavač předmětů, odlehčené nádoby na tekutiny, rozšiřující nástavce na psací potřeby, vyvýšený okraj na talíř, příbory s tvarovatelnými a ergonomickými rukojeťmi, zvětšovací lupy aj. Výběr pomůcek k lokomoci (jako např. chodítka, vozíky, hole) konzultujeme s fyzioterapeuty a rehabilitačními pracovníky.
V souvislosti se soběstačností se ergoterapie také zaměřuje na případné funkční poruchy horní končetiny, kdy je cílem vycvičit funkci na maximální možnou úroveň a zapojovat končetinu do všech denních aktivit. Zde může ergoterapeut se seniorem nacvičovat úchopy, horní končetinu senzoricky stimulovat, trénovat jemnou motoriku, ovlivňovat případnou spasticitu a řešit jiné překážky bránící plnohodnotnému používání dané horní končetiny.

Individuální aktivizace
Vedle podpory soběstačnosti je druhým a často také větším pilířem ergoterapie u seniorů individuální aktivizace. Aktivizace již nedomyslitelně patří ke zdravému stárnutí a o jejím pozitivním vlivu na člověka snad již nikdo nepochybuje. V následující části jsou velmi stručně představeny pouze některé příklady individuální aktivizace u seniorů. Možností je ovšem mnohem více a úkolem ergoterapie je vyhledávat či vytvářet další aktivity tak, aby byly pro daného klienta co nejvhodnější.
Důležitým prostředkem ergoterapie jsou možnosti stupňování a adaptace daných aktivit. Stupňováním je myšleno zvyšování či snižování obtížnosti aktivity tak, aby nebyla pro daného seniora příliš jednoduchá či příliš obtížná. Adaptací rozumíme úpravu prostředí či použití pomůcek, bez nichž by často aktivita pro daného seniora ani nebyla proveditelná (např. zvětšení písma zadání úkolu, použití lupy apod.).

1) Trénink kognitivních funkcí (zejména paměti)
Pod touto velmi širokou kategorií se skrývá procvičování rozumových a poznávacích schopností jedince. Ergoterapie se zaměřuje zejména na krátkodobou a dlouhodobou paměť, orientaci časem, místem, osobou, dále na rozhodování, logické myšlení, počítání, vybavování slov atp. K tréninku lze použít např.: cvičné hodiny, stolní i velké nástěnné kalendáře, publikace s úkoly pro cvičení paměti, kartičky s číslicemi a písmeny, rébusy, hlavolamy, „Sadu pro kognitivní trénink“ vyráběnou Českou alzheimerovskou společností, vlastní připravené pomůcky či úkoly a mnoho dalšího – záleží na kreativitě a fantazii terapeuta.
S podporou kognitivních funkcí také úzce souvisí trénink řeči a vyjadřování. K zachování řečových schopností dobře slouží vedle běžné konverzace nad aktuálními tématy také trénink přísloví, říkadel, básní, pranostik nebo zpěvu. Při méně běžných poruchách vyjadřování je vhodná užší spolupráce s logopedem.

2) Reminiscenční terapie
Reminiscenční terapie neboli léčebné využití vzpomínek má pozitivní vliv na kognitivní funkce a psychickou pohodu seniorů. Vedle tréninku dlouhodobé paměti podporuje vlastní identitu jedince, umožňuje lépe se zorientovat v situaci a zažít pocity bezpečí a jistoty.
Pro potřeby individuální reminiscence jsou přínosné reminiscenční stimuly, které můžeme rozdělit na dvě skupiny:
a) Stimuly obecné, ke kterým nemá daný jedinec osobní vztah, ale jsou mu známé. Těmito stimuly mohou být např. dobové předměty denní potřeby, předměty zábavy, fotografie, reklamní či filmové plakáty apod. Měly by evokovat dobu mládí či dětství seniorů a vybízet k zavzpomínání na obecné či konkrétní události a zážitky. Pro účely vzpomínání jsou často v domovech pro seniory vytvářeny tzv. reminiscenční koutky, zátiší či nástěnky.
b) Stimuly individuální neboli osobní dobové předměty, ke kterým má daný jedinec úzký vztah. Tyto stimuly často vyvolávají mnohem silnější reakci díky silnějšímu emočnímu zapojení. Pro získávání těchto stimulů je v pobytovém zařízení pro seniory velmi důležitá spolupráce rodiny, která může osobní předměty pro daného seniora zajistit. Nejsnáze lze získat osobní fotografie (např. z dětství, rodiny, studií, bydliště, svatby apod.). Dále jsou přínosné také osobní předměty připomínající konkrétní události (diplomy, vyznamenání, suvenýry, šperky apod.)

3) Stimulace smyslů
Jak dokazuje koncept bazální stimulace a význam kognitivního tréninku, stimulace smyslů je u seniorů důležitá (a to zejména u těch s pokročilejší demencí, kdy je často jedním z mála prostředků, na které tito jedinci reagují).
Při individuální aktivizaci je možné se zaměřit na všechny základní smysly (zrak, čich, chuť, sluch, hmat), ale také na ty méně známé (vibrace, termické čití, polohocit, pohybocit aj.). Jako pomůcky mohou posloužit sady různých koření a parfémů, chuťové váčky či štětičky, hudební nástroje, předměty denní potřeby, barevné a tvarové obrázky, látky a materiály s různými texturami povrchu, vibrační hračky, ladičky a mnoho dalších. Senioři mohou stimuly např. „pouze“ registrovat, rozpoznávat, porovnávat intenzitu, určovat kvalitu apod.

4) Trénink jemné a hrubé motoriky
Jak je výše uvedeno, trénink jemné a hrubé motoriky úzce souvisí s nácvikem ADL a soběstačností. Do individuálních terapií lze zařadit: jednoduchá cvičení horních končetin se zaměřením na ruce a prsty, manipulaci s drobnými předměty, nácviky úchopů, nácviky grafomotoriky aj. K těmto účelům lze použít např. dřevěné a jiné pomůcky/hlavolamy, šablony pro podepisování, obkreslování či vyplňování nebo tzv. ADL polštář, na kterém jsou našité různé typy zapínání. Největší výsledky přináší propojení tréninku motoriky se smysluplnou aktivitou, jako je např. přišití knoflíku, překládání ubrousků, skládání prádla, utírání nádobí atp.

5) Zooterapie a kontakt se zvířaty
Skvělým nástrojem pro aktivizaci seniorů může být také zooterapie neboli léčebné působení zvířete na zdraví jedince. Nejčastěji do domovů pro seniory docházejí psovodi s canisterapeutickými psy a individuálně či skupinově navštěvují klienty. Některé domovy umožňují seniorům kontakt s drobnými hlodavci, papoušky, rybičkami, želvami, kočkami apod. Prostřednictvím zvířete lze cíleně působit na problémové oblasti seniorů, např. komunikaci, motoriku rukou, paměť, péči o cizí, resp. o vlastní tělo a mnoho dalších.

6) Reborn panenka
Reborn terapeutická panenka je zatím nepříliš rozšířeným prostředkem aktivizace, která má význam zejména u žen-seniorek. Jedná se o téměř dokonalou kopii živého novorozeněte, která by měla svým vzhledem evokovat příjemné pocity, připomínat ženám období mateřství a pocit užitečnosti. Uplatňuje se zejména u žen se středně pokročilou demencí, kdy může snižovat pocity úzkosti a osamění, podporovat paměť i komunikaci a vzbuzovat zájem o okolní dění. Panenka a její oblečení může být také dobrým reminiscenčním stimulem či pomůckou pro trénování paměti a jemné motoriky.

U všech výše představených přístupů ergoterapeut aplikuje principy adaptace a stupňování a specificky tak trénuje konkrétní problémové oblasti seniorů. Je však velmi důležité si uvědomit, že zmíněné přístupy mají své výhody, ale i rizika a rozhodně nejsou aplikovatelné u všech seniorů. Rizikem u reminiscence může být negativní životní událost, na kterou není vhodné vzpomínat, u zooterapie strach či alergie na zvířata, u reborn panenky traumatická zkušenost s mateřstvím atd. Dobrý terapeut bere všechny tyto okolnosti na vědomí, ke každému klientovi přistupuje individuálně a o každém z nich si získá maximum informací (ať už od kolegů z multidisciplinárního týmu či od rodinných příslušníků).

Ergoterapie má u seniorů velmi široké pole působnosti, možností pro podporu soběstačnosti a individuální aktivizaci je celá řada. Klíčem k úspěchu je vhodný výběr činnosti a správně aplikovaný přístup.

Mgr. Natálie Lupienská
www.sue-ryder.cz

Použité zdroje:
Krivošíková, M.: Úvod do ergoterapie, Grada, 2011, 364 s.
Janečková, H. – Vacková, M.: Reminiscence, Portál, 2010, 152 s.
Jelínková, J. – Krivošíková, M. – Šajtarová, L.: Ergoterapie, Portál, 2009, 272 s.
Velemínský, M.: Zooterapie ve světle objektivních poznatků, DONA, 2008, 335 s.

_____________________________________

Odborný časopis Sociální služby - 10/2012

Obal a obsah čísla ZDE (PDF, 1,17MB)

Objednávky pro členské organizace APSS ČR vyřizuje přímo vydavatel nebo redakce na adrese: Kotnovská 137, 390 05 Tábor, Česká republika, tel./fax: +420 381 213 332, mobil + 420 606 751 156 nebo +420 606 832 551, e-mail: redakce@apsscr.cz.