Předmluva
Tento sborník se zabývá proměnami klienta služeb sociální práce. Jde o sondu do historie vybraných témat, hlavně však do moderních trendů a myšlenkových směrů, které formují služby sociální práce, ovlivňují jejich klienty a figurují tak jako jeden z motorů jejich proměn. Jde o rozsáhlý soubor témat, který jsme se snažili editorsky rozdělit do několika tématických bloků zabývajících se různými cílovými skupinami klientů.
V prvním bloku statí jsou zařazeny anglicky psané texty, které se zabývají drogovou problematikou a vznikly u příležitosti formování mezinárodního výzkumného týmu, který bude v budoucnosti systematicky tuto oblast zkoumat, mapovat historické okolnosti vzniku a vývoje drogové problematiky v evropském měřítku a bude se tak snažit přispět k porozumění proměnám klienta služeb sociální práce v této specifické problematice. V tomto bloku tedy najdete stati vzešlé z per autorů ze Švédska, Norska či Německa.
Převážná většina statí obsažených v tomto sborníku však vznikla u příležitosti konání konference s mezinárodní účastí 3. Hradecké dny sociální práce, která se konala v Hradci Králové ve dnech 24. a 25. listopadu 2006. Část z nich doplňuje úvodní blok anglických statí o drogové problematice a doplňuje již tak dost široký mezinárodní záběr tohoto bloku statí o některé zkušenosti s touto cílovou skupinou z České republiky a ze Slovenska.
Dále zařazujeme blok statí pokrývajících téma sociálního zabezpečení, které se převážně dotýkají tématu sociálních služeb, jejich standardizace, plánování a předpokládaných změn s příchodem dlouho očekávané nové právní úpravy této oblasti. Významnou cílovou skupinou jsou rovněž senioři a zdravotně postižení, kterým jsou věnovány samostatné tématické bloky. Podobně výrazný prostor je věnován tématice mládeže, rodiny a etnických menšin. Proměny klienta služeb sociální práce pak také ovlivňují (a jsou jimi ovlivňovány) témata jako je problematika gender a nerovnosti mezi muži a ženami, téma práce a zaměstnání, od kterého se konec konců odvíjí většina sociálních problémů ve společnosti.
Jako závěrečný blok témat zařazujeme filosofické otazníky, etické problémy a otázky metateorie, jež napomáhají formovat teoretickou základnu profese sociální práce. Nezbývá než poděkovat všem autorům z šesti zemí Evropy, kteří přispěli svými statěmi ke vzniku tohoto vícejazyčného mezinárodního sborníku. Zvláštní poděkování patří zahraničním autorům ze Švédska, Norska, Německa, Polska a Slovenska, kteří nám v tomto sborníku umožňují nahlédnout do některých vybraných specifických problémů z jejich zemí a doufáme, že dojde k vzájemnému obohacení o nové poznatky autorů ze všech zainteresovaných zemí. Také bychom chtěli poděkovat kolegovi Bauerovi za přednesení obsáhlého vstupního referátu na konferenci.
Na závěr této krátké předmluvy nám pak dovolte poděkovat senátorovi Parlamentu České republiky docentu Karlu Bartákovi za převzetí záštity nad konferencí 3. Hradecké dny sociální práce. Poděkovat bychom rovněž chtěli čestnému předsednictvu konference, mj. děkanovi Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové docentu Jehličkovi, generálnímu konzulovi České republiky v Polsku doktoru Josefu Byrtusovi, Diecéznímu biskupovi Královéhradecké diecéze Mons. Dominiku Dukovi, prorektorovi pro vztahy s veřejností Univerzity Konštantína Filozofa ve slovenské Nitře docentu Tvrdoňovi, a také doktoru Miroslavu Mitlöhnerovi, vedoucímu Katedry sociální práce a sociální politiky Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové, která uspořádala konferenci a která je realizátorem tohoto mezinárodního sborníku.
Martin Smutek, Miroslav Kappl (editoři), prosinec 2006
Úvod
Téma „klient služeb sociální práce v proměnách doby“ se stalo bodem, který měl za úkol zaostřit pozornost přispěvatelů do tohoto sborníku, proč a kvůli čemu – a komu – sociální práce jako profese i obor vznikla. I když je toto téma staré stejně tak jako obor sociální práce samotný, je v každé době aktuální, neboť vývoj celospolečenského kontextu je vždy natolik dynamický, že si reformulaci své představy o klientovi společností garantovaných služeb vynutí.
„Klient služeb sociální práce“ je zajímavou kategorií, do které bylo možné v minulosti i dnes zahrnout nejrůznější typy lidí. Chudina, zloději, narkomani, prostitutky, bezdomovci, nezaměstnaní, staří a nemocní, týrané ženy, zneužívané a zanedbávané děti – to je jen malý vzorek různých skupin v naší společnosti, se kterými se sociální pracovníci každodenně setkávají, aby jim pomohli změnit jejich život k lepšímu (ať se jim to líbí či nelíbí).
O jednotlivcích, sledujících tyto cíle jako svoji životní náplň, bychom řekli, že pravděpodobně trpí „mesiášským komplexem“, o profesní skupině, která plní ve společnosti tuto službu, budeme spíše chtít tvrdit, že se jedná o sbor pečlivě vycvičených profesionálů, disponujících sadou fungujících metod, postavených na solidních, nezpochybnitelných teoretických základech. Každý z nás může věřit čemu chce. Hmatatelným faktem (jehož důkazem je i tento sborník) je, že se sociálním pracovníkům skutečně nabízí veliké množství různých teorií, které vysvětlují, kdo by měl být za klienta považován a jak by s ním mělo byt zacházeno.
Ohlédneme-li se, jak odborníci z praxe i z akademického světa, jejichž příspěvky se v tomto souboru textů sešly, s těmito tématy zacházejí, zjistíme, že v jejich pohledech vládne velká variabilita (někdo by možná použil i slovo chaos), která ale paradoxně nevede k popření sociální práce jako odborné disciplíny, ale spíše dává určitý mozaikovitě poskládaný obraz, jenž je využitelný v praxi.
Můžeme se ptát, proč tomu tak je. Může nás zajímat, proč je společností tolerovatelný vědní obor, jehož odborníci nedokáží ve svých výpovědích dát vždy stejnou (anebo alespoň v zásadě shodnou) odpověď na otázku, jak vlastně sociální pracovník pozná, kdo je klientem jeho služeb, a z jakých zdrojů má vycházet, když se klientův svět snaží „napravit“ k lepšímu - a na základě čeho si tedy osobuje právo zasahovat různými způsoby do jeho života.
Na tuto otázku není možné dát všeobecně přijatelnou odpověď. Naše odpovědi nepřesáhnou horizont toho, čemu obvykle říkáme „subjektivní interpretace“. Nabídněme jednu z mnoha možných verzí, která snad výstižně zhodnotí ducha celého tohoto sborníku, který měl za cíl odpovědi na výše uvedené otázky shromáždit.
Dobrým začátkem takovéto interpretace (jedním z mnoha možných začátků) se může stát fakt, že v statích přispěvších expertů (z teorie i z praxe) se velmi často a nápadně zobrazovaly tři typy sociálních pracovníků: odborníků zaměřených na poskytování „materiální“ pomoci; odborníků orientovaných na poskytování „nemateriální“ pomoci; a nakonec odborníků poskytujících obojí. Každý z těchto typů sociálních pracovníků samozřejmě bývá orientován na jiný typ klientely.
Nedošlo ovšem – jak by se možná dalo očekávat – k radikálním střetům, ve kterých by se příznivci jednotlivých pojetí ptali vzájemně ve svých statích po „legitimitě“ pojetí sociální práce těch druhých (obvykle v podobě: …„toto přece není sociální práce, to je čirá úředničina“… „toto není sociální práce, to je už jen psychoterapie“…). Jakoby překvapivě vládla všeobecná shoda v tom, že občas je třeba užít „materiální pomoci“ klientovi, někdy naopak ryze „nemateriální“ formy pomoci, jindy se mohou zkombinovat v „propojené“ podobě – a je to v pořádku. Sociální pracovník může pracovat všemi těmito způsoby, aniž by získal jednoznačnou image státního úředníka, klinického psychoterapeuta – anebo např. sociálního pedagoga. Pro někoho může tato nejasná identita profesionálního sociálního pracovníka být stále ještě dost neuspokojivá.
Považujme tuto právě popsanou skutečnost přesto za šťastnou. Duch tolerance, kterou autoři textů v tomto sborníku vůči pojetím těch ostatních projevovali – navzdory všem názorovým rozdílům – možná sebou přináší pro sociální pracovníky dobrou zprávu o tom, že skupina sociálních pracovníků si sama sebe začíná uvědomovat jako skutečně profesní skupinu, která dokáže odolávat různým tlakům vládnoucích politických elit, které se v souladu se svými vizemi světa vždy snaží některý z právě popsaných typů sociální práce preferovat a některý naopak maximálně potlačit. Možná toto je jedna z důležitých odpovědí, kterou tento soubor textů přinesl.
Miroslav Kappl
OBSAH
I. DROGOVÁ PROBLEMATIKA
Bengt Svensson
Why Do Men and Women Continue to Use Drugs?
Hans-Jørgen Wallin Weihe
Long Time Survivors of Drug Addiction in Rural Norway
Joachim Thönnessen
Drug Therapy and Yoga
Martin Smutek, Lucie Luxová, Martina Houdková
Drug „Veterans“, their Life Stories and Relationships to Social Changes in the Czech Republic - The Pilot Study
Pavel Vácha
Potřeby specifických služeb v oblasti prevence závislostí
Václav Macoun
Evaluace jako základ moderní drogové služby
Jana Cigáneková
Klienti terénneho programu výmeny injekčných striekačiek v Nitre
II. KLIENT SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
Miloslav Plass
Standardizace sociálních služeb ve vztahu k novému zákonu o sociálních službách. Tvorba sítě sociálních služeb
Daniela Květenská
Nový systém sociálních služeb
Andrea Hloušová, Petra Maťátková, Jiří Kovalčík, Aleš Ryba
Uživatel sociálních služeb z pohledu nového zákona o sociálních službách
Zdenka Nováková
Proměny cílů pomoci klientovi
Lenka Haburajová Ilavská
Chudobní ako klienti sociálnej práce a prostriedky na pomoc pri riešení ich sociálnej situácie v 30. rokoch
III. SENIOŘI
Jana Veselá, Petra Veselá
Stáří, stárnutí a regionální aspekty české populace v oblasti stárnutí
Lída Sazimová, Petra Antonů
Zkvalitňování služeb pro seniory v kraji Vysočina a ve středočeském kraji prostřednictvím vzdělávání v oblasti standardů kvality
Martina Hrozenská
Význam štandardov kvality sociálnych služieb v ZSS pre seniorov
Hana Francová, Veronika Záleská
Zvládání početné klientely v ústavních zařízeních
Anna Kasanová
Seniori z pohľadu sociálnej patológie
IV. ZDRAVOTNICTVÍ A ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÍ
Petr Popek
Výkon sociální práce ve zdravotnickém zařízení
Jozefína Tkáčiková, Ľuba Pavelová
Sociálny klient v zdravotníctve
Zdenka Šándorová, Blanka Brandová
Klient služby sociální prevence – raná péče - v kontextu zákona č. 108/ 2006 Sb. o sociálních službách
Markéta Slavíčková, Josef Zita
Geriatrický pacient – klient sociálního pracovníka
Andrea Juhásová
Denný stacionár ako prevencia exklúzie
Lýdia Lešková, Ladislav Leško
Osobná asistencia poskytovaná občanom s ťažkým zdravotným postihnutím ako nástroj podpory ich nezávislého života
Jan Novotný, Jaroslav Zukerstein
Projekt zaměřený na práce se dřevem určený pro zrakově postiženou cílovou skupinu dětí
Miroslav Mitlöhner
Vybrané sociální a právní problémy sebevraždy a euthanasie
Jan Lašek, Renata Kysilková
Osobní pohoda ve dvou historicky rozdílných sociálních skupinách – u občanů České republiky a USA
V. MLÁDEŽ A RODINA
Milan Tomka
Rodinný systém ako predmet záujmu sociálnej práce
Hana Pazlarová, Oldřich Matoušek
Nestátní sociální služby pro rodiny - sonda ve vybraných krajích ČR
Alžbeta Brozmanová Gregorová
Rodina ako klient sociálnych služieb – skúsenosti so sieťovaním pomoci
Lenka Látalová, Jana Levická, Ľudmila Kopťárová, Veronika Hanzalíková
Rodina ako klient sociálnej práce
Alexandra Žilková, Josef Zita
Monoparentální rodina s těžce postiženým dítětem
Michal Klapal
Hodnoty, ideály, cíle u dětí a mladých lidí
Josef Kasal
Fotbalový fanoušek jako klient sociální práce
Ľudovít Galbavý
Alternatívne tresty pre mladistvých páchateľov trestnej činnosti z historického hľadiska až po súčasnosť v SR
Martin Lülei
Probácia, sociálna práca a klienti v restoratívnej justícii
VI. HLEDISKO GENDER
Dagmar Marková
Rodovo citlivý prístup v práci s klientom a klientkou sociálnej práce
Martin Uháľ
Pozitivní diskriminace žen
Radka Janebová
Když je klientem muž
VII. PRÁCE A ZAMĚSTNÁNÍ
Daniel Toth
Lisabonská strategie a její implementace v podmínkách ČR
Jan Beer
Posílení role sociální ekonomiky ovlivní společenské klima
Jan Hloušek
Využití sociální práce při realizaci konceptu společenské odpovědnosti
Helena Szewczyk
Problém mobbingu v zaměstnání 347
E. Ondřejová, Š. Čížková, K. Janiš, M. Myšíková
K realizaci odborné praxe u studentů oboru „Sociální patologie a prevence“
Kamil Janiš, ml.
Praxe očima studentů
VIII. ETNIKA, KOMUNITY
Gabriela Hepnarová, Silvie Hendrychová
Romská otázka v Evropě - přístupy versus řešení
Emil Samko
Sociálna integrácia Rómov v rámci miestnych komunít
Ľuba Pavelová
Sociálny klient v komunitnej sociálnej práci
Jan Vrbický
Venkov jako potencionální sociální hrozba
Tibor Vojtko
Osada Růžičkov a její ideový program reformy školství
IX. FILOZOFICKÉ OTAZNÍKY, ETIKA SOCIÁLNÍ PRÁCE, OTÁZKY METATEORIE
Zdeněk Kučera
Eticko – filozofická motivace sociální práce
Ivan Hruška
Aktuální problémy klientelismu a klientů sociální práce
Jana Levická, Lenka Gottliebová, Veronika Hanzalíková, Ľudmila Kopťárová
Premeny profesionálneho vzťahu sociálneho pracovníka a klienta
Zdeněk Mlčák, Alina Kubicová
K pojetí klienta v sociální práci: manažerismus nebo humanistický přístup?
Martina Myšíková
Sociální práce jako služba orientovaná na životní svět
Martin Chadima
Filosofický podtext lidského života
Miroslav Kappl
Přijímání konstruktivistických myšlenek v rámci terapeutického paradigmatu sociální práce
Leoš Zatloukal
Poradenské přístupy inspirované postmoderní filosofií
Pavel Navrátil
Posouzení v sociálně-historickém kontextu
Dagmar Scherrerová
Eklekticismus intervencí a jedinečné sociální situace adolescent
Lucie Smutková, Martin Smutek
Problematika moci v pomáhajících profesích a balancování vztahu s klientem
Recenzovali:
Doc. PhDr., PaedDr. Kamil Janiš, CSc. (Katedra pedagogiky a psychologie, Pedagogická fakulta, Univerzita Hradec Králové, ČR)
PaedDr. Peter Jusko, Ph.D. (Katedra sociálnej práce Pedagogická fakulta, Univerzita Mateja Bela, Banská Bystrica, SR)
__________________________________________
Název: Proměny klienta služeb sociální práce - Social Work Client Metamorphoses
Editoři: Mgr. Martin Smutek, Mgr. Miroslav Kappl
Obálka a sazba: Mgr. Martin Smutek
Rok a místo vydání: 2006, Hradec Králové
Vydalo nakladatelství Gaudeamus, Univerzita Hradec Králové jako svou 675. publikaci.
ISBN 80-7041-716-1
| Príloha | Veľkosť |
|---|---|
| 2006_sbornik_Promeny_klienta_sp_2006.pdf [3] | 3.44 MB |